ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 50 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Z této zajištěné pravdy vyvozuje Lichtwark příslušné důsledky, které možno resumovati asi takto: Lokální pů­ sobení světla barev působí tomu, oko jen svým a tudíž stanoviska cizího zase rozličným způsobem zvyká na zjev barvy hleděti. Jednota umělců výtvarných předešla, Sochor přinesl svůj obraz, mladý malíř Vochoč vrátil zajímavé cesty Bulharsku de- sítiměsíčním pobytu >svaté hoře« Athosů hojnou ko­ řistí, kterou vystavuje Národním domě Král. Letošní jaro překvapilo Prahu četnými obsažnými po­ žitky uměleckými.žrvsA: ckým vlivem vzduchu světla pak jinak lámou světlo v atmosféře vápencového pohoří než útvaru žulovém neb při solném moři. Podívané tedy dosti. Exposice Jednoty Novoměstských sálech Štajgrůje pozoruhodná některými skupinami prací jednotlivých umělců . Zcela patrný jest rozdíl mezi světelnými zjevy při západu slunečním Berlíně Postupími, rozdílu mezi Berlínem Hamburkem ani nemluvě. Odtud vysvětluje zhoubný vliv akademií. Ale zvykne-li obecenstvo přijímat! plody starší epochy nebo sousední kultury barvové, zaniká u něho necvikem receptivita pro barvy vlastní. Z pražských VýstaV. Vino­ hradech. Malíř pobyvší dlouho ci­ zině, pozbyl vnímavost pro barvu rodného kraje. Večerní obloha Benátkách vypadá zcela jinak než Paříži, večerní červánky pařížské nemožno za- měniti berlínskými. Neb je-li skutečně takovýto indivi­ dualismus barvy světla, jak Lichtwark dovozuje, zůstává národnost zachráněna malířství samou první nejpod­ statnější složkou uměny barvou světlem. Kdo vzdělal místě jednom, pro toho má barva odjinud jiný smysl. Ale jest potřebí oko vychovati. Můžeme skončiti. žába. Jindy »Jarní výstava* Krasoumné jednoty v Rudolfině samotinká opanovala pole výtvarných uměn, letos však přijde výstavou svojí poslední. skorém obávám, že příliš mnoho, vzpomenu-li, naše obecenstvo tolik ji­ ných starostí tak málo času umění. jde tak da­ leko, tvrdí, francouzský krajinář Německu nemůže býti zcela pochopen, poněvadž schází Němci receptivita pro barvu, jak Francii nese ovšem také obráceně. dr. Jest faktum, že koloristické nadání celého kmene stlumeno bylo mocnými sousedními vlivy samostatné produkce kde žije jen ze zašlých epoch, totéž nastává