ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 432 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Učiníme rozměrné moderním. A pak mluvil Stummel svých velikých palácových po­ hořích. Představuji stěny sálů naplněny většinou příbytky jež mohou míti vstupními stavbami, sloupo­ vými síněmi balkony libovolné rozlohy. vlastni. Zazlíval jsem svému prokletému bližnímu vždycky příliš málo. Naši mathematikové pracují při tom příliš pečlivě. Můžeme zejména rozeznávat! humor defensivní agresivní; agresivní druh zcela zrůdný to­ muto Schultzovi číslo VII. >Chtěl bych tom něco trvalého vytvořiti!< praví Stummel, >provedl jsem nejprve pomocí nových strojů ve skalách větší jeskyně, dobytého při tom kamení vápna užil jsem venku břehu mořském bohaté sečleněné terra- sovité stavby. Výtečně působí . byty budou rváti pohádkové sumy platiti. Jsou přece různé druhy humoru.424 PACL za hracího králička, rozbolí nám skoro břiše. sám mám humor povahy spíše nedobrovolné. smíchem samotným přece člověk ještě nerozveselí. Dvě stě metrů vysoké stěny docela rovné jako zrcadlo! osvětlení pochodněmi! dolejších vrstvách umístí obrovské lázně vodotrysky, kaská­ dami, rybníky gondolami. Vy, pane Stummle, máte zvláštní odrůdu humoru, kterou bych nazval odrůdou ob­ chodní Nezazlívejte mi, není odrůda nikterak nesym­ patická. Leč takovou dobromyslnosti pozbýváme respektu. Nebuďte nikdy příliš veselý, veškerý humor vůbec jenom dobrým ziskem pro chudého pro bohatého humor ne­ štěstím. Doznávám však, lituji živě, jej mám.< Oba muži dýmali mohutné mraky kouře svitu mě­ síčního, atlantický oceán ležel, lesknoucí se, před nimi jako zmatený obraz nekonečnosti. Mám fatalní talent, vidím každého pouze směšné stránky čemu možno smáti, nevykládá ve zlé. Nové stroje pracují tak jistě, není třeba obávati sřícení. Veškeré stavby kostelní zmizí před těmito horskými paláci, že? Člověk musí smáti, vzpo- míná-li malichernou architekturu dřívějších dob. Lidé domnívají konečně člověku, nechce více, než aby — mohl smáti. Sály, jež povstanou uvnitř Rakkóxových skal, nabudou bezpříkladných rozměrů. Nedobrovolný humor prohlašuje zajisté jednotlivými učenci za jedině pravý. Kazimírovy skály dám celý vrchol odříznouti, tak všech skalách může býti vrchní světlo. Možno různé hory zcela lehce uvésti úměrné architektonické formy, také komplikovaných křivkách dají se vytvořiti nádherné architektonické komposice. Oba muži mlčeli dlouho byli vážni jako ti, kteří by chtěli naplniti svůj život jenom světobornými činy. Mohutně budou působiti sály žulové