asjótr), Peissker piskoř, Lachs
losos, Ukelei uklejkal, rus.SLAVTSMY NĚMČINĚ.
Dorec (Dorsch) nazývá tam Pamuchl, drozd Skorz (skořec),
sýkora Zikorka, ženy zdraví navzájem Dobřiwitzen!
V hannoverském Wendlandu, dávno již poněmčeném
slovanském jazykovém poloostrově levém břehu Labe,
užívá lid dnes slavismů, ovšem již málo, nepoznatel-
ných téměř zkomoleninách; jen Luka Haide ještě za
chovala. Výraz pochybný. věku
slovansky. Hilfer-
ding (Die sprachlichen Denkmäler der Drewjaner etc.
V Západním Prusku Poznaňsku pracuje germanisace
teprve sto let. polský kudly), Klempe coura
(pol. Podoba zdá příliš velká,
abych nehádal nějaký novější dovoz Čech, uvážíme-li,
že Voigtland ještě krále Jiříka byl držení české koruny. Zůstala jim však záliba zdrobňování: Brôtki, Pôttki
chlebíček, hrneček. catch
chytati. kl§pa), Schlippken velké oči (šlepie), Leschak furiant,
Nusch špatný nůž atd.
Slezští Němci užívají krajinách, kde slovanština dávno
již vyhynula, ještě slavismů, jako Klatsche klisna (pol. severovýchodně Berlína) činí
se ještě 1420 zmínka slovanských rybářích, březích
jezera Leba Pomoří mluvilo ještě počátku 19. Bautzen
1857) odvozuje jej polab. jajo, Ei; morek, mozek Mark; símě Same;
.
>Patschek« umí hráti také nadějná mládež žatecká. Kesery nazývají
se berlínské Marce >Kescher«. angl. Kluci pěstují tam hru úplně totožnou naším >špačkem<
a říkají tomu Patschekspielen. tjecer, nicméně zdá býti přece
jen germánským Hannoversku Kätscher, srov. Slavismů tedy ještě hojnost. Tam, vsích Tscharnowske, Sarbske, Belgard
a okolních zachovalo ještě mnoho dodnes ústech lidu. saském Voigtlandu slyšíme ještě
Kuschken lusky, Zeschel šešel, malá dutá míra sluje Môcker-
chen.
Nic lehčího než příklad dokázati, Němci vypůjčili si
většinu svých zemědělských pojmů nás: Mléko melken,
Milch; vejce, pol. 403
jména baltických, dokazují mnohé názvy jako Karausche karas,
PlOtze, Dorsch dorec, Stór (rus. Bláto znamená
Blatt, kobyla Kobbel, domkář Komorník, rokle Porowe (porov),
pluh (slov, socha) Zoche. okolí Březí na
Odře (Wriezen, asi km.
V okolí Berlína chodí děvčata, která >Dvanácti
nocích<, Vánoc Tří králů, nesepředla všechen len,
»die Murraue*, kdežto Sasku funkci vykonává »die
More<, naše můra lužickosrbská murava. klacz),
Kudel rozdrbaná ženština (srov.)
Při blízkém příbuzenství germánských slovanských ja
zyků nelze vůbec ani dosti býti opatrným úsudky podoby
kmenů jazykových původ přechod těch kterých slov. ukleja jiné
