ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 384 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
376 Paul scheerbart: Ze také Tyroly byly kdysi částečně slovanskými, ne­ uvěřil ani nejkonservativnější Pusterthalák, přec bydleli tito Slované jako naschvál právě Pusterthalu (t. Ten jest ovšem draho­ cennější než všechny harémy císaře čínského. Biedermann (>Slavenreste Tyrol<, Slavische Blätter, Wien 1865, leden), poukazuje zejména také k jistému slovanskému zbytku ústech tamního lidu: Sa­ moty horách roztroušené několika dvorcích jmenují se tam >Rotten«, zbytek staroslovanských rodů, kteří bydlili vždy pohromadě pod nejstarším hospodářem jako hlavou.) nebo Geislatzen (žen. Když Rakkóx vyspal, ohlašují mladého vynálezce jménem Kazimír Stummel. V době obořuje ředitel Rakkóxova oddělení pro vynálezy prudce svého vrchního genia Schultze Sedmého. Malý, tučný pán tlustou hlavou. Rakkóx leží svém bílém sametovém divanu dřímá. (Daia. seud denn und ge- wtlrtz dem hafen, und wann dann essen wild, so thue ain wenig 611 ain pfannen und thue den geyslitz darein. údolí Bystré). A Stummla vedou přijímací sál. Nejjemnější emailové stěny průhledný email1 červené zelené — modré třpytící jako rybky, blyskotající záři sluneční. A Sedmý rozlítí jako španělský býk. Tam, jakož Korutanech jedí kyselici pod jménem Geislatz, Geislitz (muž. Krátký šedý vous, krátký je Šedý vlas. Skleněná kopule zpestřuje také tento perleťově šedý šat. Skleněná kopule tak pestrá jako břicho staré ropuchy, četné bílé kožešiny Rak- kóxových nohou nabývají také takové pestrosti. >Přijímací sál!< šeptá bilionář. Dokazuje Dr. Volný, perleťově šedý oblek visí mdle nepořádně na krátkém, tlustém těle.) J^akkóx, bilionář.). Bílá obočí jsou tak chomáčkovitá jako kožešiny z bílých medvědů.« (Příště konec. staré kuchařské knize stojí: >Geislitz der vasten sol nemen und lass sy ain weil stán, das gefall.) Na kožešinách bílých medvědů, jež pokrývají celou podlahu, pohrávají žlutavé zelenavé svazečky světla, při­ cházející shora skleněnou kopulí. Při hromové síle velikých slov zalézají řiditelovi mopslíci regály akty. Široká prsa zvedají klesají jako pevný stroj. čeřitých stěnách, složených tisíců perleťových vypuklin, blýská to; uprostřed každé vypuklině vsazen malý, jasně modrý safír