ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 346 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
— Politika šachová není politikou přímou. Návrh hr. Avšak kdo zkoumá hlouběji podstatu motivů, jež příčině vedly velkostatkářstvo ústa- vácké, brzo pozná, jim nešlo nějakou hlubší mravní zásadu, ale jejich čin jest výsledkem pouhého politického chytráctví. — Feudální velkostatkáři neukázali tudíž ani dost málo dovednými hráči šachovnici, kterou politické pole pro ně ▼ skutku jest. Velkostatek ústavácký odvolávaje zkušenost bez odporu počíná chytře. Při tom však nebudiž puštěno zřetele, kterak politice, již provozují všeněmci která honosí nepopiratelnými úspěchy, názor právě vyložený úplně selhává. Buquoye nikoliv že věčné časy mohl brániti německé majoritě če­ ském sněmě, ale naopak každé rakouské vládě ná­ ramně usnadnil práci, kdyby napadlo chtíti zase po- kusiti nějaký ten nový chabrus, jaký letech sedmdesátých býval oblíben. Připadli výmluvu věru podařenou: prý jest nebezpečenství, aby nedlouho Němci kurii velkostatkářské nenabyli převahy tomu že chtějí brániti rozdělením nesvěřenské části kurie vo­ lebních okresů. ruku ku smíru jim nabídnutou odmítli prý důvodu, akce nebyla nimi předu ujednána že,při politické transakci nebyl brán zřetel strany ostatní.338 první krok národnímu smíru. Nicota této výmluvy jest příliš jevě. Kdyby však rozhodnutí ústavověrného velkostatku mělo svědčiti mravní zásadě, bylo třeba, aby titíž po­ znali spravedlivé, při smírném dohodování národním také straně české musí býti přiznáno nějaké právo aby uznali dále, jest mravní povinností toho, kdo bezdůvodně jest držení práv náležejících osobám třetím, vzdáti dobro­ volně těch privilegií. poslední době punktací nejedna zkušenost ukázala, kam vede politika čachrování veřejnými zájmy a dohodování útraty třetích bez potazu nich. Jim .věrní nedospěli ani jedné ani druhé těchto pravd. Zcela jinak velkostatkáři ústaváčtí. Kdyby nebezpečí německé majority skutečně bylo tak eminentní, Němci byli nad míru politicky neprozíravi, aby přijali návrh, který budoucnosti možné majority zbavuje; vždyť Němci nejsou ani dost málo skrupulosní politice, jak tom svědčí doby chabrusu. Jsme přesvědčeni, velkostatkáři ústavo- . Ústavověrní velkostatkáři jsou výhodě, mohou oko zahrávati uražené a strážce zájmů stran jiných, přes které feudálové hrdo- pyšně přešli dennímu pořádku. Jelikož Němci mandátů měli, nestálo by vydobytí těch ostatních, kolik jich majoritě třeba, již tolik práce peněz. Feudální velko­ statkáři počátku pro nic nebyli doznali, jest vlastní příčinou, pro kterou svůj návrh podávají