ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 330 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
hodně mohli přiučovati spisovatelé jako Max Kretzer Heinz Tovote. Zájem, kterým ňteme >Intérieurs<, byl takto pouze historický, kdyby také nebyl ještě osobní: Schaukal, jehož vážíme jakožto jed­ noho nejjemnějších lyriků, vypravuje nám typickou historii svých literárních Flegeljahre. Vznikla v letech devadesátých tam také patří. Zřídka byla žena vytvořena umělecky s takovou upřímností tak elementární velikosti. Kniha jest skoro beztvaré ragoút, pestrý, přeskakující rozmarný denník; tam jsou roz­ . Záměry, myslím, jež při tvorbě uměleckých děl převlá­ dají, mohou zajisté tyto knihy povýšiti standard works. Ti, nichž nedošla záliby silná epická šíře první knihy, chválí >Das Weiberdorf< jako mistrovsky koncentrovaný kus.324 CAMILL HOFFMANN: města pohlcují. Jest ještě uvésti, Clara Viebigova jakožto natura- listka comme faut nespokojuje líčením jednotlivých po­ stav, nýbrž charakterisuje široké vrstvy lidu; >Tägliches Brot« každá postava typus ostře vykrojený, ovanutý vší vůní svého milieu. Nemohu nemysliti jednu větu Flaubertovu: >Umělec býti svém díle jako bůh stvoření, nevidi­ telný všemohoucí, aby jej bylo cítiti všude, nikde však neviděti. Jsou »Das tägliche Brot< a >Das Weiberdorf«. Námět tohoto románu jest ovšem obdivu­ hodné originality. Pendanty kontrasty staví navzájem V pravé světlo. Veliký soucit byl tvůrcem této knihy. Richarda Schaukala >Intérieurs aus dem Leben des Zwanzigjährigen< jest knihou, která již opozdila.< jest obráceně, autor jest vše. Každý, kdo umí dobře čisti, sám vyloupne naučení něho na­ učení jest: Budte lidští lidem, nepovažujte věci a majetek, protože vás poslouchají, hleďte pochopiti když stojí pod vámi, naučíte jich vážit Jakkoliv jest vše to tak prosté skoro monotonní, přece neubráníte hlu­ bokého dojmu. Snad také proto, ježto jsem měl, obsah jejich jest zároveň representativní a při tom sociálně symbolický. Jen dvakrát ročně vracejí několik dní domů, vánoce posvícení. Autoři, již musí komen­ tovat! vlastní spisy, jsou právě tak nemoderní, jako spisy vy­ kládající autory. Tedy zcela obyčejný všední příběh. Clara Viebigova podává nám nejkrásnější plody, jež natu- ralism Německu zrodil. Děj odehrává jedné chudých vsí Eifelu, obývaných skoro jen ženami, ježto kraj jest docela neplodný všichni muži jsou práci rýnských průmy­ slových okresích. Pak vsích hlaholí veselí a rozpoutávají orgie. Soudím, máme zatím dost takových vivisekcí duše. Proto jsem veliké řady vybral jen dvě knihy, knihy pokrokových ušlechtilých záměrů