ROZHLEDY týdenník pro politiku, vědu, literaturu a umění

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: Josef Pelcl

Strana 305 z 655

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
.) Sankce trestu. Ostatně nelze neviděti, otázce mravního zdůvod­ nění trestu nikterak nejde to, je-li pachatel zodpovědný a komu zodpovědný, nýbrž již předmětem otázky a sporu, má-li kdo právo povinnost jeho zodpovědnosti,, o jeho vině samé rozhodovat, jde aktivní legitimaci soudcovu vůbec. Nebudu tedy dotýkat otázky příčetnosti viny, neboť i pouhé konstatování viny jako viny, tedy odsouzení, je částí trestu, již třestem samým otázka trestat netrestat eo ipso zahrnuje otázku: obviňovat neobviňovat, odsu­ zovat neodsuzovat Přistoupím tedy hned kritice svrchu uvedené formule, kterou dnešní kriminalistická filosofie věda odpovídá otázce sankce trestu dokládám hned, nepo­ kládám onu odpověd, nýbrž již tuto otázku samu nesprávnou, špatně formulovanou. Nesprávně formulován problém prostě proto, dokonce nejde to, má-li společnost právo bránit se nebezpečností pachatelovy, nýbrž jedině to, mám-li já-člověk povinnost trestat tebe-člověka. Problémem trestu obírají dvě knihy poslední dobou u nás vyšlé, Prušákův spis příčetnosti osob mladistvých* a Moníkův >Právo trestatk.« či onu vítěznou, ale ještě jen tajemně dálky šumící melodii Lohengrinovu průvodu oněch frásí Melodii, která mimo to opeře mnohokrát plné šíři ovšem přiměřenými změ­ nami opakuje; jako pozadí pro deklamace jiné? Vyrostla zde tisíci tisíci jiných případech jak při slo­ žité Wagnerově práci orchestrální jinak nemožno, hudba ze slova textu, jeho deklamace, vytryskl její proud samo­ statně teprve vlny jeho naházel skladatel květy dekla­ movaných frází? (Příště konec.OTÁZCE HUDEBNÍ DEKLAMACE. oba auktoři mají touž formuli pro sankci trestu přes to, jeden determinista, druhý indeterminista, samo sebou již dosvědčuje, kterak pro otázku sankce trestu otázka determinismu kompatibility není roz­ hodující; rozhodnutím: >člověk vinen není vinen<, ne­ rozhodl jsem ještě: odsoudit jej neodsoudit, trestat ne­ trestat. 299 samostatně vede, vznikly. . významné příznačné, že v otázce dôvodu trestu oba auktoři dospívají téže poslední formuli vyjádřené Moníkem slovy: Společnost brání od nebezpečnosti pachatelovy. Myslíte abych volil nej­ známějších příkladů Wagner skizzoval dřív svém Lohengrinu deklamační fráse Elsiny: >Ve zbrani jasných záři