Velice po
učný svým negativním výsledkem Dlabačův pokus po-
staviti proti staré věži úplnou kopii, čímž přeměňuje na
dobro ráz naší radnice, jejíž hlavní průčelí podobá
mnohem více hradu než domu radnímu. Při návrhu Kamila*
Hilberta, vynikajícím jinak velice ušlechtilými formami, lito-
vati třeba nahražení hlavních tvarů »Minuty« zcela novými,
Praze dosti cizími motivy. Jan Koula zachovává téměř celé roz
dělení jižní strany pěknými vhodnými motivy arkýře
a řimsy převzaté »Minuty«; velice šťastně isoluje radniční
věž také východní straně, obrácené velikému náměstí,
kamž klade monumentální, jednotné průčelí balkonem na
loubí vyvýšeným středem, jenž působivě vyznačen štíty.
Zajímavo, konflikt retrospektivního směru horujícího
pro zachování starobylého rázu Prahy, snahami moderni
stických umělců techniků při konkurenci této nedošel
svého výrazu.: KONKURENCE STAVBU PRAŽSKÉ RADNICE. Oběma stěžejným požadav
kům, jež klade úcta umělecké památce monumentální
vzhled moderní radnice, vyhověly nejlépe návrhy vyzname
nané cenami druhými. Tak nesluší asi hledati
příčiny, proč porota přiřkla návrhu arch.
býti má, přísluší retrospektivnímu směru platnost jen pod
míněná, pokud přímo podporuje uplatňuje význam dojem
uměleckých částí staré budovy.210 M. Vejrycha první cenu,
v jeho utváření fa^ad sousedících starou částí; přímé kopie
znamenitého gotického portálu bezprostředním jeho sou
sedství jiné příliš zjevné repliky snižují spíše celkový dojem,
jelikož nemohou docíliti zájmu starých originálů. Přednosti ostatních návrhů leží
mimo otázku zde projednanou; utrpěly valné části přílišnou
horlivostí poskytnouti pěkný výběr slohových ukázek do
mněle pro Prahu typických; zvláště nevhodnou pro naši
radnici ukázala záliba baroku.
Široká nízká věžovitá stavba severovýchodním nároží
tvoří přiměřenou rovnováhu staré věži.
. Rozhodní stoupenci moderny nesúčastnili se
soutěže, odstrašeni snad přáním vysloveným podmínkách,
aby ráz Malého náměstí možná zachován byl aby hlavní
budova tvořila organický celek.
matek uměleckých, není příčiny, proč moderní i—
nemělo úplné volnosti při ostatních částech, které vět
obklopeny budou vesměs moderními budovami neK~ *
pro sebe uzavřené interiéry jako lidová síň. souladnosti celku
poučuje mistrně kreslená perspektiva. Stará umělecká památka
přece sotva překážela; zbývala ještě znamenitá příležitost,
jelikož není příčiny, proč celá radnice, veliké části úplně
nová neodvislá, měla tvořiti jednolitý slohový a
historický celek. Neboť jestliže úzkostlivě zameziti sl
co ublížiti mohlo vážnému dojmu starých radničr*
