143
šeho života, není pokračováním starých lidových masopustních hcr a
mystérií, nýbrž dědictvím dvorských zábav, zavlečených 16.* nazvali
— Chocovi, který říšské radě bude Mladočcchům asi nepohodl
nějším, než dovedou nadíti.
V >Čase« plaiduje Mladočech Kolína (bez udáni konfese) pro
spojení Mladočechů realisty: byla prý aliance nejsilnějších dvou
stran českých. L.
. Proti desorganisaci mladočeské kon-
stovala imponovala pevná organisacc sociálnědemokratická: volitelé
:dna přišli téměř jednoho. Cetkami vyšňořené lepenkové scenerie, boskovská mašinérie,
směšné světelné efekty, zkrátka, celá dekorační nestvůrnost odpovídá
povrchní, falešné kulturní módě doby, jež spodních základech svých
byla ještě hrubou, surovou. Veškeré záplatové reformy tohoto divadla,
jež svými nabubřelými renaissančními fasádami, pochybnou nádherou
loží, žvanícími davy ničemných zvědavců vyhražených sedadlech a
se scenerií, jež dnes představuje Alhambru, zítra krčmu, hoví jen úkoji
nízké zvědavosti chtivosti sensace, všeliké přenášení nového dekora
tivního umění toto jeviště jest marno.bní kampaň podzimní byla ovšem pohodlnější, kdyby dala
vádět papíře: zisk této aliance však mohli míti jen mlado-
i, staročeši dle všeho těch pár mandátů zaplatili úplným roz-
lem své strany. gobelín zlatými stromy
vyvolá nás zajisté lepší představu lesa, [než špatně malovaná, >věrně
dle přírody* pořízená kulisa, plná záhybů; dlouhá bílá svíčka ruce
majestátně kráčející paní, černý závoj zahalené, bude nám lépe vy-
právěti noci nočním taji, než stažené žárové světlo měsíc, jenž
se drátech pohybuje nejistě papírovými oblaky. Toužíme po
takovém divadle, kde stačí, bude-li prostor scény pouze uměleckým
pokračováním povýšením prostoru, němž sami sedíme, budou-li
herci oblečeni šat, jenž bude jen naším oděvem, ale dokonalostii,
v níž nám brání konvence všedního života. Suverénom je
bohužel konec voličstvo, tím pak mladočeská strana, jak zdá,
už pomalu rozchází tak Dr.
Podivný pohled rozháranost mladočeské straně poskytovala
úterní volba Kladensku. stol,
z Itálie.
•Šípům* podařil výjimečně dobrý vtip. Ještě dob bombastické
•velké opery* italské křečovité •dramatiky konfliktů* románových
intrik milostných historek bylo toto divadlo kusy něm hranými
v souladu. Vymalovaly holubník
~saly naň »mladočeská strana*. Engel zmohl sotva šestinu
všech hlasů podlehl »mizivě ničivému* jak jej »Nár.ÔZVUKY PABŽRKY. celé elity strany byl disposici jen jeden
kandidát ten snad znalosti šansí nechtěl být kandidován.
Engel nebyl kandidován výkonným výborem, nýbrž jen důvěrníky, aby,
projdc-li, vyhrála strana, propadne-li, neprohrála strana. Místo šeredných
baletů výrazné tance jednotlivců uprostřed okrášleného sboru pějících,
místo barbarské dramatiky šosácké napínavosti slavnostní vznešenost,
místo hrubých vtipů jará, rozkošná hra všude přísné, hluboce odu-
ševněné, královské umění! jako staří Řekové slavnostním průvodu
vystupovali zvuku trub zpěvu panen svá místa hledišti, tak
i tohoto divadla vcházel lid slavnostní náladě jako chrám
vznešeného zjevení dobrého života, jeho smyslu jeho krásy. Ale dnes jsme tam, dobrému divadelnímu kusu smyslu
dnešní literatury lépe rozumíme, čteme-li, než vidíme-li jej. Většinu národě, nějž tak rádi
vívají, Mladočeši dávno nemají. Tajné přání pisatele patrně směřuje spojeni pří
jemného užitečným.
Přes kandidován byl; avšak aby reputace zabezpečila pro obě
možné eventuality zvolení nezvolení navléknuta věc tak: Dr. jbs.
Staročefti, jak zdá, dávají Mladočechů lákati loubí:
. 17
