Kniha se zabývá metodami řízení otáček asynchronních motorů nakrátko s využitím měničů frekvence. Jako zdroj napětí proměnné frekvence se uvažují tyristorové a tranzistorové měniče. Je tu uvedena historie zmíněného způsobu řízení, přehled současného stavu tohoto oboru a perspektivy dalšího rozvoje. Na základě sledování fyzikálních jevů v motorech a měničích během řízení se probírají zákonitosti optimálního řízení napětí a frekvence. V překladu je doplněn přehled měničů československé výroby pro pohony s asynchronními motory.Kniha je vhodná pro široký okruh tech-nicko-inženýrských pracovníků z oblasti vývoje, projektování i provozu zařízení s asynchronními motory.
4.Pro vyřešení úkolu, kterým budeme zabývat této kapitole, lze
využít tyto polovodičové měniče:
1.
Obecně lze říci, všechna známá zapojení měničů frekvence skládají
z těchto hlavních částí: vhodně zapojeného výkonového obvodu něm
jsou účelně kombinovány diody, tyristory, případně vyskytují
transformátory, reaktory, kondenzátory) dále řídicího obvodu, zajišťu
jícího spínání tyristorů zapojených výkonovém obvodu. měnič stejnosměrným meziobvodem, který mění
střídavý proud stejnosměrný stejnosměrný opět proud střídavý
jiné frekvence. důsledku toho časový
průběh výstupní veličiny měniče vždy více méně liší jejího ideálního
průběhu.
2. Střídače mění stejnosměrný proud střídavý. Pulsní měnič mění stejnosměrné napětí jisté velikosti stejno
směrné napětí jiné velikosti pomocí pulsního řízení.
V mnohých měničích nacházíme kromě filtrů další důležité prvky
soustavy: transformátory, které mohou plnit tři funkce:
a) propojení dvou napěťových soustav,
b) změnu počtu fází,
c) galvanické oddělení elektrických obvodů.
b) výkonovém obvodu měniče zapojují filtry složené cívek
a kondenzátorů.
U všech druhů měničů vzniká problém vyvolaný jejich společnou
vlastností: požadované transformace elektrické energie dosahují účelným
spínáním polovodičových součástek, což nutně vede kvantování
(vzorkování) elektrické energie skocích.
5.
V obvodech měničů tento účel řeší dvojím způsobem:
a) Řízením měniče, kdy algoritmus spínání jednotlivých součástek je
volen tak, aby docházelo minimální deformaci časového průběhu vý
stupního napětí měniče srovnání jeho ideálním průběhem. (Např. usměrňovač dodává kromě stejnosměrné složky složku
střídavou, výstupní napětí střídače obsahuje kromě základní harmonické,
která představuje užitečnou složku signálu, vyšší harmonické.
V celé soustavě elektrického pohonu, který využívá frekvenční řízeni
100
.
3. Přímý měnič frekvence (cyklokonvertor), který mění proud jedné
frekvence bez použití stejnosměrného meziobvodu proud jiné frekvence. Dvojitý měnič, tzn.) Další
rušivé složky výstupních veličin měničů vznikají během přechodných
dějů tyto složky nutné potlačit účelným technickým opatřením. Řízené usměrňovače, jež mění střídavý proud stejnosměrný
