Revize elektrických zařízení nad 1000 a pro výbušná prostředí

| Kategorie: Kniha  |

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Václav Honys

Strana 163 z 210

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
d) Ochranný prostor, který sahá vzdálenosti 1,5 malého nebez­ pečného pásma, velkého nebezpečného pásma SNV nebo do 0,75 přídavného pásma SNV 1. Například tlak nebezpečné látky rozhoduje tom, jaké vzdálenosti od zařízení může dosáhnout její výron. Má-li zařízení nebezpečnou látkou stanoveno více pásem, pak vnější pásmo vždy nižší stupeň ohrožení než pásmo vnitřní. 18. Jsou vy­ mezené prostory obklopující zařízení nebezpečnou látkou. relativní hustotě plynů par spolu s jejich teplotou záleží, zda bude unikající nebezpečná látka šířit při zemi nebo bude unikat vzhůru vyplňovat prostor pod stropem místnosti. c) Přídavné nebezpečné pásmo, jež tvoří prostory výšky 0,25 nad terénem nebo nepropustnou podlahou vzdálenosti nebo m od malého nebo velkého pásma SNV 1. ČSN 2320 (1981) proto zavádí pojem nebezpečná pásma.zařízení skupiny anebo II, která nutno technologických důvodů provozovat delší dobu (např.10. Norma rozlišuje: a) Malé nebezpečné pásmo, jež tvoří prostory vzdálenosti 1,5 od místa předpokládaného úniku nebezpečné látky nebo zařízení. NEBEZPEČNÁ PÁSMA Činitelé určující skupinu nebezpečnosti zařízení ovlivňují nejen pravdě­ podobnost vzniku výbušné směsi, ale rozměry tvar ohroženého prostoru. tentýž stupeň nebezpečí výbuchu. celou směnu) poruchovém stavu, — zařízení, nichž jsou úniky hořlavých látek spojeny jejich normální činností. každém pásmu je jen jeden stupeň ohrožení, tj. b) Velké nebezpečné pásmo, které tvoří prostory vzdálenosti od místa předpokládaného úniku nebezpečné látky nebo zařízení.