Relativní
hustota vzduchu Plyny, jejichž jsou lehčí vzduchu, plyny
s jsou těžší než vzduch. Rychlost vypařování kapaliny závislá jejím charakteru
a okolních podmínkách.
Při konstantní teplotě součin objemu tlaku plynu veličinou stálou.
Popsané závislosti vyjadřuje Boylův-Moriottův-Gay-Lussacův zákon (sta
vová rovnice)
PV PoVo
0 o
kde změněný tlak (Pa),
(24)
146
. Jestliže nad hladinou otevřený
prostor, nevznikne něm rovnováha, ale výpary stále difundují okolního
prostoru.
Relativní hustotu plynů par nutno mít zřeteli vždy, když řešíme
otázku větrání, zejména pokud jde umístění odtahových větracích
otvorů, přívodu čerstvého vzduchu směr proudění. změnou jedné nich souvisí vždy změna jedné
nebo obou veličin zbývajících. Svým neuspořádaným pohybem, doprovázeným ne
ustálými nárazy, vyplňují postupně stejnoměrně celý dostupný prostor.
Zahřátím plynu jeho objem zvětšuje, nebrání-li nic jeho roztažnosti.
Stlačíme-h např. Odpařovaná kapalina tak může svém okolí se
vzduchem vytvořit výbušnou směs. uzavřené
nádobě vzduch nad kapalinou sytí tak dlouho, nastane rovnováha.Relativní hustota číslo poměrné tedy bez rozměru. varu. při
dané teplotě tlaku konstantní veličina. objem polovinu, vzroste tlak dvojnásobek.
c) ypařování
Nad hladinou každé kapaliny tvoří vrstva par této kapaliny.
ZahřívámeJi při daném tlaku kapalinu, vypaří odpovídající množ
ství par a'koncentrace nasycených par nad hladinou vzroste.
d) Stavové zákony
Jednotlivé molekuly nebo jejich shluky plynné látce jsou řídce roz
ptýleny prostoru.
Nemůže-li objem zvětšit, vzrůstá tlak.
Tato dokonalá prostorová roztažnost doprovází všechny změny tlaku tep
loty, takže plynných směsí jsou objem, tlak teplota veličiny sobě
bezprostředně závislé. Jakmile tlak
nasycených par dosáhne hodnoty okolního tlaku, dojde spontánnímu
vývinu par veškeré kapaliny, tj. Lze říci, čím více liší relativní hustota
dvou plynů, tím pomalejší očekávat jejich difúze.
VJprostoru nad kapalinou vznikne koncentrace nasycených par. Při zahřátí plynu zvětší
jeho objem, případně tlak 1/273,15 původní hodnoty. Změnou dvou veličin zbývající třetí již
přesně určena
