Retrodirektivní anténní pole

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

V první části této práce je shrnuta základní teorie retrodirektivních anténních polí a jejich jednotlivých částí – antén a směšovačů. Dále je uveden krátký přehled možností využití retrodirektivních anténních polí k přenosu informace. Druhá část práce se zabývá návrhem konkrétního retrodirektivního pole. Návrh začíná sestavením modelu anténního pole v programu MATLAB. Poté je zvolena vhodná struktura pro další návrh. Dále jsou navrženy a v programu Ansoft Designer analyzovány jednotlivé části retrodirektivního anténního pole – flíčková anténa, směšovač, dolní propust a pásmová zádrž, slučovač signálů a Wilkinsonův dělič výkonu. Pro analýzu antény je použit také program CST Microwave Studio. Další část práce se zabývá realizací jednotlivých bloků retro direktivního anténního pole a měřením jejich parametrů.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: Pavel Šindler

Strana 54 z 118

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Tyto obvody představují indukčnost. Také byly testovány vlastnosti jednoduchého modelu pouzdra tranzistoru, které byly použity při návrhu směšovače tranzistorem ATF 36163 uvedeným [28].16) kde determinant matice rozptylových parametrů, tedy 12212211 ssss −=∆ (5.41 výstup linearizovaného modelu, aby bylo možné oba modely přesně porovnávat. Výsledný model pouzdra tranzistoru příloze Simulacemi bylo ověřeno, že parametry výsledného nelineárního modelu tranzistoru ATF 36163 dostatečně přesně shodují linearizovaným modelem zveřejněným výrobcem. Tento model byl však navržen pro určité úzké pásmo kmitočtů při simulacích se ukázal jako nepřesný. původním modelu pouzdra tranzistoru určeného pro program Advanced Design System totiž vyskytovaly parazitní kapacity připojené přímo zemi připojení jakýchkoliv obvodů mezi vývody source zem prakticky neměly vliv kmitočtové charakteristiky, ani stabilitu obvodu. Proto bylo nutné model pouzdra tranzistoru upravit tak, aby neobsahoval spojení se zemí.21, 5. Shoda mezi nelineáním linearizovaným modelem patrná obrázků 5.19) .18) Aby byl obvod daném kmitočtu stabilní, musí platit [29] 1>K 0>BI (5. K hodnocení stability používá činitel stability [29] 2112 22 22 2 11 2 1 ss ss K ∆+−− = (5.23. Kmitočtové závislosti rozptylových parametrů nelineárního linearizovaného modelu byly dosti podobné, pokud byly vývody source přímo spojeny zemí. Optimální hodnota této indukčnosti důležitá pro výslednou stabilitu celého zapojení.22 5. U tranzistorů pracujících vysokých kmitočtech obvykle spojují vývody source zemí pouze krátkým úsekem vedení několika propojkami (prokovy). Zvyšování indukčnosti způsobuje zlepšování stability pro nižší střední kmitočty.17) A činitel který dán vztahem [29] 22 22 2 111 ∆−−+= ssBI (5. Příliš velká indukčnost způsobuje snížení stability na vyšších kmitočtech (přibližně GHz), kde může začít docházet oscilacím. Pokud však byly obou modelů mezi vývody source zem připojeny indučnosti (představující indukčnost krátkých úseků vedení propojek mezi horní spodní stranou substrátu), přestaly oba modely shodovat. V datasheetu [25] uvádí, rozptylových parametrech linearizovaného modelu nejsou započítány indukčnosti propojek mezi vývody source zemní plochou