Regulace elektrických strojů

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Publikace se zabývá analýzou a syntézou regulačních obvodů s elektrickými točivými i netočivými stroji. Výklad vychází z popisu elektrických strojů v přechodném i ustáleném stavu a hodnotí jejich dynamické vlastnosti. Teorie regulace je aplikována na jednotlivé typy strojů a jsou zde popsány metody regulace žádaných veličin. Na regulovaných soustavách s elektrickými stroji jsou ukázány metody vyšetřování stability regulačních obvodů, jakosti regulace a užití lineárních i nelineárních zpětnovazebních obvodů. Zvláštní pozornost je věnována matematickému modelování elektrických strojů a zejména pak použití analogových a číslicových počítačů pro řešení složitých regulačních obvodů s elektrickými stroji.Kniha je určena inženýrům, vědeckým pracovníkům, projektantům a všem těm, kteří se zabývají regulací elektrických strojů.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Oldřich Hora, Stanislav Navrátil

Strana 454 z 485

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
znamená, že u integrované funkce monotónní oblasti malým přírůstkem výpočet prováděn podstatně delším krokem než oblasti, kde funkce velmi mění; např. 67 etody víc ekrokové U složitých výpočtů snaha použít integrační metody, která není tak náročná na počet numerických operací jako metody Runge-Kutta, kde každý integrační krok vyžaduje několikrát dosadit pravých stran diferenciálních rovnic.. počátku výpočtu (tj. Platí-li pro všechny integrované hodnoty, 55, spočte podle zadané formule hodnota >’„+ Je-li 56, pro některé krok příliš velký. zřejmou nevýhodu začátku integrace, kdy první body musíme určit některou jinou metodou, nejčastěji metodou Runge-Kutta. při prvním kroku) —0.Oprava tímto koeficientem, spočteným vždy ukončení integračního kroku, provádí následujícím integračním kroku při výpočtu y. (454) . Tuto možnost dávají poslední době stále používanější metody vícekrokové (diferenční). formule čtvrtého řádu, tab. Mezikroky tohoto výpočtu jsou zapomenuty celý výpočet opakuje polovičním krokem Půlení kroku opakuje tak dlouho, 5<5. y 3>o 4) Jinak uvedený algoritmus výpočtu nemění. Jestliže <5, pro všechna lze říci, přesnost výpočtu připustí pro­ dloužení kroku Následující výpočet pak prováděn krokem 2h. Dosazení pravých stran diferenciálních rovnic však třeba provést během jednoho integračního kroku obvykle jen dvakrát, což příznivě projeví především ve výsledné době výpočtu. Tyto metody umožňují určit pomocí postupných aproximací hodnotu naintegro- vané funkce vždy znalosti několika předcházejících bodů. Mezi nejznámější diferenční metody patří extrapolační metoda Milného a metoda Adamsova. udává [79] testování chyby podle vztahu E, 4íc3;i) (3/c2,í ^r^4,i) i 1,2, 3,4, . Vhodněji rychleji lze výpočet provést tak, během výpočtu měníme délku kroku tak, abychom zachovali danou přesnost výsledku