Kniha radí všem zájemcům v otázkách instalační techniky, praktické technologie a nezbytných teoretických zásad, jak správně provádět, odběrná elektrická zařízení v domech a hospodářských obydlích, aby byla bezpečná, hospodárná, účelná a provozně spolehlivá. Je určena pro školení pracujícího dorostu, pro praxi instalačních montérů, pro praktickou výuku na odborných školách a pro všechny, kteří chtějí provádět instalační práce a nevědí si v něčem rady.
všech uvedených případech není venkovní
část přípojky jištěna.
Venkovní přípojky
se jistí pojistkami
zpravidla hlavní
domovní skříni; ve
starých rozvodných sí
tích jsou přípojky jiš
těny izolátorovými po
jistkami venku na
místech možno pří
stupných (např. ze
žebříku). Příslušné pojistky jsou domě (nebo také
185
.
Nelze-li jakýchko
li příčin dodržet pře
depsané vzdálenosti
(viz Předpisy ESC
1950, 130), musí
mít vodiče izolaci
aspoň NG.
Přípojky jednotli
vým budovám, monto
vané nad střechami,
mají být nich
vzdáleny svislici
aspoň 0,6 Nad plo
chou střechou (nad
balkónem) musí být
vedení nejméně m;
v každém případě mu
sí být však znemožněn
nahodilý dotyk.vzdáleno tak, aby nebyl možný nahodilý dotyk při obvyklém použí
vání těchto objektů. Nad stře
chami musí však přes
to být vysoko aspoň
0,6 Pod střechou
(okapem) nesmějí být
blíže než cm. Je-li nevyhnutelné, aby vedení šlo
před oknem, musí být vzdáleno horního okraje okna aspoň cm,
od postranních okrajů aspoň cm, pod oknem aspoň m.
Vedení pod okapem nesmí jít blíže než okapu střechy,
okapního žlabu nebo trubky apod. 142, 143 144. Nejčastěji řeší případy venkovních přípojek tak, jak uka
zují obr
