Provoz distribučních soustav

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

... čas, kdy tato publikace vznikla, je ve znamení pokračujících dynamických změn v energetice. Energetika jako celek, nejen výroba, přenos a distribuce elektřiny, na které se zaměřuje tato edice odborných publikací, je ovlivňována zásadními událostmi. Plně se otevřel trh s elektřinou a plynem, stále narůstá podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny, mění se a vyhraňují postoje k jaderné energetice. V rámci Evropy se stále více diskutuje o využití primárních zdrojů i paliv, rostou nároky na přenosovou soustavu.

Vydal: České vysoké učení technické Praha Autor: Petr Toman Jiří Drápela Stanislav Mišák Jaroslava Orságová Martin Paar David Topolánek

Strana 180 z 265

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Nejkritičtější jsou místa, kde zemnič nebo uzemňovací přívod přecházejí jednoho prostředí druhého, např. Norma [15] požaduje při přechodu uzemňovacího přívodu země pasivní ochranu délce nad povrch pod povrch. Výkopy, kterých jsou uloženy strojené zemniče, mají vyplnit homogenní zeminou. elektrodou Mg), čímž vznikne umělý galvanický článek. Proto zásadně nespojují ocelové měděné zemniče. Přívody základových zemničů chrání při přechodu betonu země betonu 100 zemi a přechodu betonu povrch betonu nad povrchem. Ukládání náhodných zemničů do suspenzí bentonitu nebo sádry, které dočasně zlepšují uzemňovací poměry, není přípustné. Škvára stavební odpad nemají přijít bezprostředního styku se zemničem rozdílné prostředí koroze.179 5. nevhodné, když se tomu nelze vždy vyhnout, jestliže strojený zemnič, nebo holý uzemňovací přívod uložený zemi, připojí armování betonovém základu. Nebezpečí tím větší, čím je větší rozdíl elektrochemických potenciálů čím větší plocha zemniče vyšším (kladnějším) potenciálem. betonu země, různých druhů zemin, země povrch apod. Všechny spoje zemničů podzemní spoje uzemňovacích přívodů nutno chránit před korozí pasivní ochranou (litými pryskyřicemi, plastovými smršťovacími hadicemi apod.4. Z hlediska koroze největším nebezpečím spojování strojených nebo náhodných zemničů provedených různých kovů. Pokud spojení nevyhnutelné, třeba, podle důležitosti, zvážit případné použití katodické ochrany.). následek rychlou korozi oceli půdě ještě rychlejší rozpouštění zinkového povlaku, dojde k přerušení mezi náhodným strojeným zemničem, popřípadě mezi základovým zemničem uzemňovacím přívodem, protože nebezpečí největší místě změny prostředí. Základním principem katodické ochrany záměrné vytvoření elektrického obvodu, němž korozním prostředí předmět chráněný katodou. těchto místech vzniká vlivem rozdílného prostředí elektrochemický článek, proto třeba tyto prostupy různým prostředím omezit tam, kde není možné, použít pasivní protikorozní ochranu. Holé nebo pozinkované ocelové zemniče uzemňovací přívody uložené v betonu jsou před korozí chráněny betonovou vrstvou. Téhož možné dosáhnout, když chráněný předmět připojí zápornému pólu vnějšího zdroje stejnosměrného proudu. Vznikne tak korozní makročlánek, němž kov zemi (který nižší zápornější potenciál), představuje poměrně malou anodu proti rozsáhlé katodě ocelovému armování v provlhlém betonu, jež vyšší (kladnější) potenciál. . Dosahuje se toho vodivým spojením chráněného předmětu kovem, který daném prostředí zápornější potenciál než kov chráněný (např.9 Mechanická korozní odolnost Koroze vzniká vlivem rozdílných prostředí, kterými části uzemnění prochází - změnou elektrochemického potenciálu zemničů různém prostředí. Zpravidla takto chrání důležitá zařízení, jako jsou podzemní nádrže, potrubí apod