navazuje na I. a II. Vydání publikace „Příručka zabezpečovací techniky“. Poprvé publikace vyšla v roce 2002 a její celý náklad byl během krátké doby vyprodán. Podobný osud stihlo i II. Vydání. Publikace se stala za dobu své distribuce standardem pro vzdělávání žáků na středních školách studujících specializovaný obor „Bezpečnostní systémy“. Vývoj technologií v tomto oboru si vynutil přepracování a doplnění nových informací. To je hlavním cílem tohoto III. vydání.Pokrývá svým obsahem problematiku Elektronické zabezpečovací signalizace (EZS), Systémů průmyslové televize (CCTV), IP-kamerových systémů, Elektrické požární signalizace (EPS). V omezené míře se věnuje problematice Mechanických zábranných systémů (MZS).
Při příchodu energeticky obsažného
pulsu může dojít přeskoku oblouku vývodech, tím zavlečení pulsů dalších
obvodů.
7.5.5 Návrh montáž ochranných prvků
7.
Další nebezpečí představují silná elektromagnetická pole, která vždy obsahují ruši
vé složky. Toto nebezpečí extrémně zvětšuje,
jsou-lí propojovací linky vedeny mimo budovu, kde nebezpečí úderu blesku. musíme respektovat kon
krétní uspořádání systému. Většinou používá kombinace více ochranných prvků dosažení žádané
funkce přepěťové ochrany. Jednotlivé prvky, které byly
doposud uvedeny, samy zpravidla nestačí dostatečnému zabezpečení zařízení před
přepětím.
301
. Používají součástky, které jsou schopny svést velké prou
dy při pomalé reakci, kombinaci takovými, které pracují velmi rychle, ale zase nejsou
schopny svést takové množství energie. těchto případech nutné instalovat vhodné filtry, popř.5.2 Principy návrhu ochrany
Při návrhu přepěťové ochrany systémů MaR, EZS apod. Zbytkové
přepětí musíme snížit úroveň jmenovitého napětí maximálně jeho násobku.
Napájecí vedení, vstupy datových sítí, sdělovacích vedení, vstupy pro připojení
měřicích převodníků vedení akčním členům jsou místa, kudy může proniknout přepětí
či rušení výpočetního nebo řídícího systému. Jako hrubý stupeň
se zpravidla používá výbojková bleskojistka. Používané integrované obvody však nemají dostatečnou izolační
odolnost, která může být snižována nevhodným návrhem plošného spoje, zbytky tavidla,
parazitní kapacitou mezi jednotlivými obvody apod.5.
7. Jemnou ochranu tvoří supresorová dioda,
varistor nebo Zenerova dioda.
Za dostatečnou ochranu linek bývá považováno galvanické oddělení signálu. Výskyt těchto jevů obvykle signalizuje špatnou pro
jektovou přípravu nekvalitní provedení montáže.1 Koordinace ochranných prvků
Požadavek snížení přepětí slaboproudých vedení bývá velmi striktní. kombinace filtru
s přepěťovou ochranou napájecích vedení.Přepěťové ochrany elektronických systémech
7. Je
třeba zdůraznit, galvanické oddělení datové linky především izolovat vstup linky
od souhlasného napětí. Potlačení rušení signálových, měřicích
či sdělovacích linek velmi obtížné. Tímto řešením dosahuje omezení přepěťo
vých pulsů hodnotu, která již neohrozí funkci chráněného zařízení.3 Hlavní zásady návrhu ochrany proti přepětí:
- kvalitní projektová příprava,
- správně dimenzované propojení ekvípotenciální přípojnicí (pozor možné in
dukční smyčky),
- ochrana vedení vstupujícího objektu místě vstupu hrubými ochranami svo-
diči bleskových proudů (odolnost vlně 10/350ps),
- ochrana zařízení MaR instalaci stupně přepěťových ochran,
- vyloučení souběhů vedení linek silovými vedeními,
- volba správného typu svodiče bleskových proudů přepěťové ochrany musí re
spektovat: jmenovité napětí, proud maximální frekvenci. Odol
nost ochranných zařízení rychlost reakce musí být velká
