Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.
Proudové rozsahy 10-6 A
mají většinou číslicové multimetry. Pro velmi přesná měření lze použít bud klasických kompenzátorů komparátorů,
popsaných odst.6. Běžně vyrábějí bočníky 000 Obecně
lze použít všech ostatních měřicích ústrojí výjimkou indukčního elektrostatického. Pokud není nutné
dodržet podmínku galvanického oddělení měřeného obvodu, lze měřit úbytek napětí na
vhodně dimenzovaném bočníku.3.
d) Měření velkých střídavých proudů
Přístroje, kterými prochází celý měřený proud, nevyrábějí. Pro přesná
měření lze použít kompenzačních metod, popsaných odst.3. Rozsah zpravidla zvětšuje měřicím trans
formátorem proudu.3.
e) Použití fyzikálních metod
Pro určení efektivní hodnoty proudu, resp. napětí, lze použít též kalorimetrické me
tody, pro určení střední hodnoty elektrolytické metody [63],
19.3. 19.Proud můžeme měřit přímo elektromechanickým nebo elektronickým přístrojem, nebo
nepřímo měřením úbytku napětí přesném odporu voltmetrem.
b) Měření střídavých proudů
Elektromechanické ampérmetry jsou většinou magnetoelektrické usměrňovačem,
elektrodynamické feromagnetické. Proto používá stejnosměrných převodníků proudu transduktory, Hallovými
sondami nebo magnetorezistory. Proud měří nepřímo jako úbytek napětí. aby jeho impedance byla minimální. Při měření střída
vých proudů nutné uvažovat vliv neharmonického průběhu vyššího kmitočtu. Pro měření mechanických vysokofrekvenčních proudů
se užívají přístroje termoelektrickým článkem. obou případech musíme
zapjit ampérmetr nebo přesný odpor série měřeným obvodem. měniče
s Hallovými sondami bylo dosaženo přesnosti 0,2 při proudu 100 kA. Přesnost závisí přesnosti převodníku. Elektronické ampérmetry bývají součástí multimetru měří nepřímo
v rozsazích 10~6 10° přičemž měření efektivních hodnot neharmonických proudů je
výjimkou.
c) Měření velkých stejnosměrných proudů
Měření těchto proudů zpravidla vyžaduje galvanické oddělení přístroje měřeného
obvodu. Měniče Hallovými sondami magnetorezistory umožní
měřit rozsahu několika set hertzů. Použitím speciálně konstruovaných bočníků milivoltmetrů lze měřit
i neharmonické průběhy stejnosměrnou složkou. Při měření pulsujících
průběhů platí totéž jako pro měření napětí. Není-li třeba galvanické oddělení měřeného proudu,
je velmi vhodné použít speciálního koaxiálního nebo klečového bočníku měřit úbytek napětí
na něm voltmetrem měřicím přesně efektivní hodnotu neharmonického napětí. 19.3,nebo přesných číslicových milivoltmetrů měřicích úbytek napětí
na přesném bočníku. Elek
tronické přístroje jen pro měření proudu vyskytují zřídka. Např. Proudy lze
měřit měřicími transformátory proudu, jež nevyhoví při nízkých kmitočtech, nebo obsahu-
je-li průběh stejnosměrnou složku. Požadujeme, aby nej
méně ovlivnil poměry obvodu, tj. MĚŘENÍ PROUDU
954
.
a) Měření stejnosměrných proudů
Z elektromagnetických přístrojů téměř výhradně používají přístroje magnetoelek-
trické přímo jako ampérmetry nebo jako milivoltmetry, měřících úbytek napětí bočníku
(zpravidla při odporu ústrojí O)
