Příručka silnoproudé elektrotechniky

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Josef Heřman

Strana 867 z 993

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
1.4. Elektrochemické úpravy povrchu kovů 17. Protože pochodu dochází při teplotách nižších než 100 °C, uplat­ ňují při spojení nanášeného povlaku kovovým podkladem většinou pouze adhezívní síly. Fluór pro jeho značně velikou elektronegativní povahu lze praxi připravovat vý­ hradně elektrolýzou. Na vylučování vyhovujících galvanických povlaků značný vliv mnoho faktorů složení 2 ->■ Cl2 e Na+ —*■ NaHgn (17-17) (17-18) V rozkládací pak probíhá rozklad podle rovnice NaHgn H20 NaOH ¿H2 (17-19) 902 . podmínkách vedení elektrolytického pochodu závisí značně i příprava konečných produktůelektrolýzy. daném pří­ padě anodickou oxidací kyseliny sírové připravuje kyselina persírová, hydrolýzou desti­ lací kyseliny persírové vzniká pak peroxid vodíku H2O2. Elektrolýzou roztoků chlorečnanů použití anod platiny nebo kysličníku olovičitého vzniká chloristan sodný NaClO. 911 uveden schematický průřez horizontálním rtuťovým elektrolyzérem. Fluór vyrábí elektrolýzou tavenin kyselého fluoridu draselného při vyšších teplotách (80 250 °C) použití grafitových nebo uhlíkových anod.vody vzniká NaOH vodík. ELEKTROLYTICKÉ POKOVOVÁNÍ G alvanické pokovování uskutečňuje většinou elektrolýzou vodných roztoků solí příslušných kovů. Tloušťku nanášených vrstev lze obvykle libovolně řídit rozsahu 10~4až 10_1 mm, někte­ rých případech pak vhodných podmínek vylučují povlaky milimetrových tloušťkách.5. Anodické oxidace mangananů využíváno pro přípravu manganistanu draselného (KMnO,j). Horizontální žlab pod nastavitelným sklonem (zabezpečujícím stékání vrstvy rtuti ocelovém dně) umístěn izolátorech oddělujících elektrolytickou vanu země.i. Elektrolýzou solanky elektrolyzérech bez diafragmy připravoval chlornan sodný NaClO. Pochody pro­ bíhající anodě katodě rtuťového elektrolyzéru lze popsat rovnicemi Na obr. Uvolněná rtuť vrací zpět výrobního procesu. ELEKTROCHEMICKÉ PŘÍPRAVY ANORGANICKÝCH SLOUČENIN V chemickém průmyslu elektrolýzou připravují různé anorganické organické slou­ čeniny, větším průmyslovým objemem výroby vyznačují přípravy chlorečnanů, chlorista- nů, výroba fluóru, peroxidu vodíku, perboritanu sodného, manganistanu draselného a umělého burelu. Elektrolytickou cestou převážně připravuje rovněž peroxid vodíku.4. Rovnovážné napětí rozkladu probíhajícího rtuťovém elektrolyzéru činí 3,23 cel­ kové napětí monopolárním elektrolyzéru činí asi 4,4 Proudové výtěžky dosahují %, jednotlivé elektrolyzéry konstruují obvykle pro proudy asi 100 kA. Anodická oxidace síranu manganatého naproti tomu vede výrobě umělého elektrolytického burelu (Mn02).5. Chlór uvolněný anodách elektro­ lyzéru odváděn zkapalňovače, ochuzená solanka vrací opětovnému zahuštění do výrobního procesu. elektrolyzérech bez diafragmy želez­ nými katodami grafitovými anodami elektrolýzou solanky zvýšených teplot připravuje chlorečnan sodný NaC103. Chlór louh vznikající příslušných elektrodách mísily elektrolytu, výsledkem reakce byl vznik NaClO. Ve víku jsou umístěny průchodky pro grafitové anody. Perboritan sodný (NaB02 H2O2 H2O) připravuje elektrolýzou boritanů za přítomnosti uhličitanu sodného. 17. Elektrolýza solanky vede nejen přípravě hydro­ xidů chlornanů, ale chlorečnanů chloristanů. 17