Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.
Podle principu superpozice potenciál dán vztahem
9 í4-61)4tc£ ri] 47T£ 7*2
Pro poměrně blízké umístění nábojů čili malou vzdálenost vzhledem vzdálenos
tem položíme
ri cos a
85
.5.
b) Princip superpozice
Pole bodových nábojů řešíme nejsnáze superpozicí potenciálů, která daném místě
jednotlivé náboje vytváří.
D ipól. 4.pole podle (4-44). Dipól tvořen dvojicí bodových nábojů stejné absolutní hodnoty ale
odlišných polarit.
Při superpozici intenzity elektrického pole dílčích nábojů musíme dílčí intenzity
sčítat vektorově
£ (4-60)
4tc£ k°=i r^
Při nahrazení sumace integrací můžeme takto počítat pole souvislých prostorových
útvarů.2. Vzdálenost nábojů označíme mezi nábojem pozorovacím místem
ri (obr.2. VÝPOČTY ELEKTROSTATICKÝCH POLÍ
Elektrostatická pole můžeme řešit pomocí Poissonovy nebo Laplaceovy rovnice podle
odst. 26).
a) Gaussova věta elektrostatiky
Dělíme-li Maxwellovu rovnici (4-5) permitivitou, dostaneme diferenciální tvar
Gaussovy věty
div (4-57)
e
V integrálním vyjádření
E (4-58)
*
kde uzavřená plocha, která obklopuje náboj Q.4. řadě symetrických případů můžeme řešení snáze najít přímým užitím Max-
wellovy rovnice (4-5) vhodnou úpravou řešení jako zrcadlení, využití symetrie apod.
4. Složka elektrického pole daném směru dána výrazem
B, (4-56)
Směr vektoru intenzity dán směrem maximálni hodnoty derivace potenciálu <p, neboli
je kolmý potenciální hladiny <p= konst. Potenciály sčítáme algebraicky
y (4-59)k 47té n
kde ric vzdálenost náboje místa, kterém určujeme potenciál
