Příručka silnoproudé elektrotechniky

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Josef Heřman

Strana 72 z 993

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Obr. 72 . Jed­ notlivé přechody odpovídají různým sériím (3-39) spektru. Pro vyřazovaný kmitočet platí vztah * <3-39) Na obr. Jednotlivé přechody odpovídají různým sériím spektru Elektron obíhající uzavřené dráze kolem jádra atomu, vytváří vlastně proudovou smyčku protékanou určitým proudem hodnotě Tímto proudem plochou vytvářené proudové smyčky pak dán magnetický dipólový moment, který elektron svým oběhem vyvolává. uvedeno schéma kvantových drah energetických hladin atomu vodíku. Protože však moment hybnosti kvantován (3-37), musí být magnetický orbitální moment elektronu m<>kvan­ tován, tedy m0 n/UB kde celé kladné číslo fiB Bohrův magneton. Vzhledem tomu, elektron pohybuje kolem jádra kruhové dráze, vytváří také moment hybnosti.Energie záporná, protože vytváří stav soustavy jádro-elektron. Mezi magnetickým momentem momentem hybnosti platí vztah m o=~ (3_40) záporné znaménko vyjadřuje opačný smysl veličin obou vektorů. Tuto energie třeba dodat, abychom elektron jádra oddělili. Velikost atomů narůstá počtem orbitálních elektronů podle jistých zákonitostí, če­ hož usuzujeme, týž kvantový stav nemůže být obsazen libovolným počtem elektronů. 20. Podle Pauliho vylučovacího principu jednom atomu může mít kterýkoli kvantový stav jen jediný elektron neboli jinak: téže kvantové dráze mohou současně obíhat nejvýše dva elektrony opačnými spiny. Podle druhého Bohrova postulátu souvisí vyza­ řovaný kmitočet (3-36) příslušnými/energiemi elektronových drah (3-38). Schéma kvantových drah energických hladin atomu vodíku. Ačkoli zpravidla mluvíme energii elektronu, přísluší „vazbová energie“ vlastně celému atomu