Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.
1. Působí-li homogenní tuhé těleso
několik sil současně, pak
ŕ*t n
/ /*
JU k=l
tedy výsledný impuls udělený tělesu několika silami rovná vektorovému součtu všech
impulsů vnějších sil. tomto případě nahrazujeme
vektorovou rovnici (3-5) třemi skalárními složkovými rovnicemi
dvx d2xFx max _
Rovnice (3-5) podstatě zákonem síly.
Tuhé těleso tvořeno soustavou hmotných bodů hmotnostech m\, »12,.. Silové účinky tělesa probíhají vždy nějakém
nenulovém čase, proto zavádíme časový účinek síly, tzv.... DYNAMIKA HMOTNÉHO BODU TUHÝCH TÉLES
Při řešení mnoha úloh mechaniky pevných těles nepřihlížíme změnám tvaru
a objemu těles důsledku působení vnějších sil tělesa pokládáme dokonale tuhé. mn, resp.. Celková hmotnost tělesa tedy rovna součtu hmotností
všech hmotných bodů těleso tvořících
n
m mi
ť=i
resp. impuls síly, vztahem
»v
d(mv) mv0 (3-6)
V0
kde jsou hybnost rychlost okamžiku ío, kdy začíná působit síla Rovnice (3-6)
potom říká, impuls síly působící homogenní těleso hmotnosti roven změně
hybností Amv tohoto tělesa. vycházíme-li předpokladu, hmota tělese rozložena spojitě, pak
Jdm=íJ v
e dV
kde hustota tělesa místě objemového elementu dV.
Základní rovnicí mechanického pohybu bodů, resp. dříve uvedeného vyplývá, impuls příčina pohybu
a jejím následkem dochází změně hybnosti tělesa.
Při studiu pohybu tuhých těles zavádíme dále pojem hmotný střed soustavy hmot
ných bodů mi, »12,., resp. a*, . Hmotný střed těžiště soustavy hmotných
bodů těles bod, němž protínají výslednice sil, které udělují všem hmotným bodům
soustavy tělesa stejné zrychlení a., mn, jejichž
vzdálenosti jsou neproměnné. těžiště tělesa. těles, pohybová rovnice, vy
jadřující vztah mezi působící silou zrychlením, tedy
d2r dv
F -3-5- -y- (3-5)
d«2 '
Vztahujeme-li pohyb pravoúhlé soustavě souřadnic, mají vektory síly zrychlení a
složky těchto souřadnicových os, Fx, .'1
3.2...
48
.
