Příručka silnoproudé elektrotechniky

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Josef Heřman

Strana 199 z 993

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Licí látky se obvykle zpracovávají plněné mletými anorganickými prášky (křemenný písek sklo, mastek, břidlice, křída) barvené pigmenty nebo barvivý. E poxidové rysk yřice vznikají kondenzací dianu epichlorhydrinem dvěma epoxidovými skupinami molekule. Stupněm polymerace získávají různé druhy látek: lisovací (Bakelite, Supraplast, Rezinol), licí (Juralit, Karbolit, Trolon C), dále pak lepidla, tmely laky. Používají přede­ vším jako lisovací látky (Umalur, Iporka, Urecoll, Melan, Cibanit) lepidla (Umacol, Pressal), dále jako fólie (Umakron), desky, lehčené materiály (Mofotherm) vstřikovací látky. Vlastnosti termosetických licích hmot Veličina Jednotka Fenoplast Juralit ChS Poly­ ester 105 bez plniva ChS Epoxy 2 000 křemenné sklo fta- lanhydrid ChS Epoxy 2 100 bez plniva dietylén- triamin měrná hmotnost cm"3 1,28 1,15 1,65 1,14 dovolené napětí tahu MPa 30 dovolené napětí tlaku MPa 100 180 45 modul pružnosti MPa 000 000 300 délková roztažnost IO"6 10-« 10-« tepelná vodivost m-1 0,27 0,19 0,21 — měrný odpor 1012 101« 1013 1012 činitel ztrát 0,018 0,05 0,098 permitivita 4,2 3,7 4,9 elektrická pevnost mm“1 20 nasákavost 0,15 0,05 0,4 přípustná trvalá teplota 130 80 s formaldehydem tepla přítomností katalyzátorů.Tab. Základní látka medovité až tuhé konzistence pevného stavu převádí vytvrzováním. Epoxidové pryskyřice mají elektrotechnice velmi široké uplatnění jako licí impregnační látky pojivá pro výrobu sklolaminátů (ChS Epoxy, Araldit, Lekutherm, 199 . Volbou vhodného tvrdidla pryskyřice lze získat různé fyzi- káln vlastnosti vytvrzeného epoxidu. Lisovací látky obsahují vláknitá plniva, barvivo pomocné látky. Tvoří též filmotvornou složku elektroizolačních laků. A inoform aldehydové látky (aminoplasty) jsou kondenzační produkty formal­ dehydu aminem. Podle poměru jednotlivých složek a druhu katalyzátoru dělí rezoly (alkalický katalyzátor) novoláky (kyselý katalyzátor). Lisovací vstřikovací látky pro snížení ceny získání speciálních vlastností plní plnivy (dřevěná moučka, papírové textilní útržky, mletá slída, kaolín, křemenná porcelá­ nová moučka azbest). P olyestero rysk yřice jsou makromolekulární látky polykondenzačního typu, vznikající reakcí polykarboxylových kyselin polyalkoholů vzniku esterových vazeb. Používají se jako licí impregnační látky pojivá pro vrstvené izolanty (ChS Polyester, Polylite, Leguval) a lisovací látky (Premix). Vlastnosti lze ovlivňovat použitím plniv, jež epoxid současně zlevňují. Podle výchozích látek vznikají buď lineárnífpolyestery (termoplasty vhodné pro výrobu vláken a fólií) nebo nenasycené polyesterové pryskyřice, termosetické látky velkým obsahem vol­ ných hydroxylových skupin. Vzájemným poměrem dianu epichlorhydrinu získá­ vají pryskyřice dianového typu různou molekulovou hmotností. 53. Termosetické polyestery jsou látky medovité konzistence, jež se v pevný polymér převádějí vytvrzováním pomocí katalyzátoru (organické peroxidy) urych- 1ovače (kobaltnaftenát nebo dimetylamin) pokojové nebo zvýšené teploty. Kromě tohoto vytvrzování radikálovou adiční reakcí existuje ještě vytvrzování iontovou reakcí (iontová tvrdidla bázi F3). Vytvrzování probíhá buď za pokojové teploty (tvrdidla polyetylénpolyamíny) nebo zvýšené teploty (tvrdidla an- hydridy dikarbonových kyselin, amidy, aminokyseliny, polyanhydridy polysulfidy). Podle typu aminové složky dělí močovinoformaldehydové (karba- midové), melamínformaldehydové anilínformaldehydové pryskyřice