kých měření dějů. Každá organická látka obsa
hující uhlík (zpravidla též vodík, dále kyslík, dusík, síru jiné prvky) je
hořlavinou.Výsledky měření napětí nabitých tělesech jsou závislé Poil,
metodě jsou vždy ovlivněny tvarem měřicí sondy, která deforn^
původní elektrické pole. Nebezpečí vznícení různých
látek různé, proto nich stručně zmíníme. Hoření způsobuje další odpařování kapaliny, takže požár
může být velmi intenzívní., tím narušování technologických procesů
výroby.
Zápalná jiskra nejvážnějším účinkem statické elektřiny, proto je
nutné věnovat největší pozornost. Závisí totiž
nejen koncentraci, ale velikosti tvaru zrna prachu, vlhkosti, pří
tomnosti katalyzátorů dalších činitelích. Hoří vždy jen vrstva par nad hla
dinou kapaliny.
c) Chemické narušování materiálů, např.
K zapálení hořlavé látky jakéhokoli skupenství nutná:
202
. Chemické složení, skupenství struktura látek pak
ovlivňují, zda látka hoří snadno nebo nesnadno.
Hořlavé kapaliny samy sobě nehoří. listů papíru, vláken
v tkalcovských strojích apod.
V dnešní době následkem širokého využívání plastických hmot vý^v
statické elektřiny velmi častý. Jejich meze výbušnosti však nelze jednoznačně určit.
Tuhé hořlavé látky potřebují zapálení značně větší množství tepelné
energie než páry, plyny prach. Spodní horní mez
výbušných koncentrací jsou poměrně stálé, jen málo jsou ovlivňovány
tlakem teplotou směsi.
d) Přitahování odpuzování lehkých předmětů, např.) ale kovové (sodík, draslík, magnézium další)
a mnohé sloučeniny. iniciaci výbuchu rozptýle
ných prachů třeba zhruba desetkrát větší energie jiskry než pro zapálení
par plynů. ’
b) Rušení rozhlasu letadlech, automobilech, znemožňování elektronic. vodíku vzduchu).
vání ložisek, proděravění automobilových vzdušnic vznikajícím ozónem
atd. nebylo závadu, kdyby statická
náboje nezpůsobovaly tyto nepříjemnosti:
a) Elektrické rány údery, které způsobují bolest, úlek, nervozitu pracuj
cích odvádění pozornosti vykonávané činnosti. Hořlavé jsou některé anorganické prvky zejména nekovové
(vodík, uhlík, fosfor atd.
Prachy hořlavých látek jsou směsi vzduchem velmi brizantní vý
bušninou.
e) Vznik zápalné jiskry prostředích nebezpečím požáru nebo výbuchu
hořlavých látek (par, plynů, prachu). znehodnocování maziv, zdrsňo. Jestliže hořlavá látka je
ve vhodném poměru rozptýlena vzduchu, může vzniknout výbušná
směs.
Páry plyny smíšené vzduchem tvoří výbušnou směs jistém pro
centním rozpětí (např
