Úrazy elektřinou lze předpokládat už od samých počátků lidské existenoe. Jistě už tehdy docházelo k zasažení člověka bleskem, tyto případy i samotný imposantní jev jakým jsou atmosférické výboje přibouřce daly popud k náboženskému využíváni těchto jevů. Elektrický gradient v suchém pouštním vzduchu před bouří je tak veliký, že náboj na náhodných nebo i záměrně vytvořených kondensátorech mohl omráčit nebo i zabít člověka. Takovým záměrně vytvořeným kondensátorem byla pravděpodobné i "archa úmluvy" popsaná dost podrobně v bibli v 2. knize '‘Exodus" /1450 před n.l./ ...
Oživovaci pokusy
používáno tehdy, jestliže postižený nedýchá, nebo
přestal dýchat.
Zpočátku vdechneme asi desetkrát intervalu jedné mi-
suty, pak pokračujeme rychlostí kolaai vdechů minu
tu. Přístrojů
PREliA Chlrana PREMA KPT používá podle
návodu.
Provádlae-li dýcháni bez poaňsek úst postiženého,
musíme zadržet nos, aby vdechnutý vzduch neunikal. Dříve používané metody umělého dýcháni podle
Silvestra-Brosehe /pohybe» paži postiženého/ dnes
používá jan jeko náhradní metody, nelze-li použit metody
z plic plic.-
•to»ii vyprofitěaé ast* bezvědosí, avšak dýchá /zji&Cu-
jo dlani nebo zrcátkem přiložený» aosn úst<W,
má hmataý tep nemá přitosa stopy vážnějšího zraněni,
musí být uložen vodorovné bok zakloněnou hlavou
ň uvolněný» oděvem. dslžía rozhodne lékař. Položí zápěstí
.
Jakmile postižený začne dýchat sám, zachází se
■ ním jako případě, byl-li vyproštěn při věd«tel./.
K třeba zvláštního výcviku. úst odstraníme překážky, které mohly dýcháni
bránit /uvolněná zubní protéza, hrubé nečistoty apod. Jsou-li křečovitě stažena,
neotvíráme násilně, ale dýcháme nošen postiženého. Jeho «rdsini dýchací áinnost se
«««stálo sleduje nevlévají ¡se úst ani nápoje ani
léky. Je-li ruce T-tubus, zasune náústek
mezi rty postiženého dýchá nátrubkn.
Postiženého položíme záda® Jeho hlav« zakloníme co
nejvíc vzad otevřeš» ústa. takových případech nezdržuje»»
ošetřováním sekundárních úrazů /zlomenin, krvácením,
spálenin/, ale zahájíme hned umělé dýchání plic do
plic.
Jestliže umělé dýcháni není účinné nemá-li postižený
hmatný tep, třeba začít nepřímou srdeční masáži. Zachránce položí
postiženého tvrdou podložku naznak. Vdechnutý vzduch vychází samovolně plic ústy
postiženého
