Kniha v první části podrobně vysvětluje vyhlášku 50/1978 o odborné způsobilosti v elektrotechnice a dále probírá všechny potřebné zákony, vyhlášky, předpisy a normy, které musí pracovník znát při příslušné zkoušce. Ve druhé části jsou pak uvedeny příklady učebních a zkušebních otázek včetně správných odpovědí. Kniha je určena širokému okruhu pracovníků, kteří vykonávají činnost na elektrických zařízeních nebo tuto činnost řídí.
Požadavek
neplatí pro případy, kdy spojují stožáry zemi mezi sebou.
Odchylkou hodnot uváděných tab.
2. část íze do
1 000 V
Při zajišťování ochrany před nebezpečným dotykem neživých částí
u elektrických zařízení napětím 000 používají následující
druhy ochrany:
Ochrana izolací, ochrana doplňkovou izolací, ochrana polohou,
ochrana zábranou, ochrana nulováním, ochrana zemněním síti
s uzemněným nulovým bodem (uzlem), ochrana chráničem napěťo
vým, ochrana chráničem proudovým, ochrana zemněním síti izo
lovaným nulovým bodem (uzlem), ochrana pospojováním, ochrana
oddělením obvodů ochrana bezpečným napětím.1). Použití ochrany doplňkovou izolací limitováno kvalifikací
157
.
Z uvedených ochran ochrana doplňkovou izolací ochrana pospo
jováním nepovažují ochranu základní (jak již bylo uvedeno části
2.3.3. případ elektrických
zařízení napájených městské nebo průmyslové kabelové sítě vyso
kého napětí minimální celkovou délkou kabelů km, pokud se
skládají převážně kabelů dostatečně vodivými, oboustranně
uzemněnými plášti (např.
tloušťce alespoň cm.
V tomto případě vznik nebezpečných dotykových napětí rozsahu
sítě nepředpokládá nemusí ani kontrolovat. živičné směsi min.3.
Dále tomto případě platí, zemniče místech odlehlých uloží
ve vzdálenosti přístupných částí stožáru.3. 10.místech frekventovaných, sídlištích závodech povrch terénu
v okolí stožáru izolován vzdálenosti alespoň 1,5 kovové kon
strukce trvanlivou izolační vrstvou např.3. kabely ANKTOYPV nebo HAKAS, pokud
proud zemního spojení nebo jednopólového zkratu nepřesáhne 000 A. vedení vysokého napětí považuje rovnocenné opatře
ní případ, zřídí ekvipotenciální kruhy, nejméně dva, alespoň
na dvou místech vzájemně propojené obvodové zemniče, uložené ve
vzdálenosti neživých vodivých částí, přičemž vnitřní zem
nič uložen hloubce 0,4 vnější zemnič uložen hloubce
0,7 m.
Pro tyto případy platí, zemniče nesmí přesahovat okraj této
vrstvy
