Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
kcín= z,
101
.59), vhodným pouze pro porovnání variant stejnou ekonomickou životností
a neměnnými provozními náklady, konečně jako všechna nákladová kritéria
vhodným jen pro výběr relativně optimální varianty těch variant, které představu
jí stejný výrobní efekt.
Dosud stále probíhá socialistických zemích diskuse tom, jakém vztahu má
být výše normativního koeficientu efektivnosti investic inkrementálního činitele
času. Tento normativní činitel času nás
i jiných socialistických zemích vyhlašuje periodicky určitá období let)
orgány centrálního řízení [46, 33], tvaru součtovém určité období, např.55) kritériu převedených
nákladů použit normativní činitel času q„.60).55), jen
s jediným rozdílem, místo úročitele vztahu (3.60)
kde keín normativní koeficient efektivnosti investic,
aTl časová poměrná anuita (časový umořovatel) podle vztahu (3.
(3.PŘEHLED POUŽÍVANÝCH KRITÉRIÍ EKONOMICKÉ EFEKTIVNOSTI INVESTIC
Na první pohled zřejmá formální shoda kritéria (3. Často používá chybně pro porovnání variant, které
nemají neměnné provozní náklady, Nvl resp.60)
na pohled jednodušší, proto také oblíbenější, tím ošidnější možností volné
a nepřesné interpretace.59) převedených nákladů), ačkoliv ročních
převedených nákladech místo této normativní hodnoty měla figurovat anuitní
hodnota tohoto koeficientu
i 1
efna jtcfn)T* -
V případech, kdy možné použít kritéria ročních převedených nákladů,
doporučuji proto použít raději druhého tvaru vztahu (3. Zatímco československé směrnice určuj1' shodné výši, tj.57), kritérium převedených nákladů uvádí spíše odvětvových směrnicích
[47, 48], zatímco centrálních směrnicích literatuře spíše uvádí tvaru
ročních převedených nákladů
Npir Nvir+ /cefnNip JVp,r+ aT<Nip min [Kčs] (3. ÍVp-r často dosazují hodnoty
nahodile zvoleného roku, správně měly používat průměrné roční hodnoty
za dobu Ti.23), tj. Čím však kritérium ročních převedených nákladů (3.
UTi (361)
Opět zřejmá formální analogie kritéria ročních výrobních nákladů (3.60) jen zvláštním případem kritéria
(3.59) kritériem (3.
Musím však čtenáře upozornit, vztah (3.56)
a ročních převedených nákladů (3.60) tím rozdílem, posledním místo
anuitní úrokové míry použit normativní koeficient efektivnosti kef„ místo
poměrné anuity aTl časová poměrná anuita aTí. Jindy zase chybně dosazuje kritéria ročních převedených nákladů
v prvním tvaru (3.60) /cefn konstantní normativní hodnota (tak jak správně
použita součtovém kritériu (3
