Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
3 bod souřadnicích ipop„ Timax), za
optimální výši investičních nákladů lze pokládat ipopt. provozních nákladů). Kčs.1 jsou uvedeny pro všechny tři průřezy investiční náklady, roční zisk rezultující činnosti
daného vedení docílený měrný zisk.
90
.
Příklad 3. Pro obě tato
vedení lze použít vodičů různém průřezu: 70,95 nebo 120 mm2. Předpoklá
dejme, investiční prostředky, které může investor obě vedení celkem uvolnit, činí 150 tis. technického hlediska pokud jde
o dovolené proudové zatížení úbytek napětí vyhovují všechny tři uvažované průřezy zadanému
úkolu. našem případě tedy znamená, součet ipop, všech navrhovaných
investic daném období bude zpravidla mnohem vyšší, než celkové investiční
prostředky, které může společnost tomtéž období vynaložit.
V tabulce 3.
Úkolem vybrat pro obě vedení průřezy splňující požadavek ekonomické efektivnosti.1
Předpokládejme, třeba současně instalovat dvě stejně dlouhá vedení vn, nichž každé vede do
jiného místa.3); při dalším zvyšování Nip však zisk
Zr, již klesá, neboť zvyšování součtu ročních odpisů úroků (N0+ Nm) již
převládne nad snižováním ostatních složek nákladů (tj. 3.
Ilustrujme tuto obecnou úvahu poměrně zjednodušeným příkladem výstavby
dvou elektrických vedení.
Předpoklad neomezenosti investičních prostředků, tedy možnosti volby těch
variant posuzovaných investic, které dosahují maxima zisku mají investiční
náklady Nipopt, však většině případů není reálný. Je
tedy zřejmé, zvyšování investičních nákladů tím, zvýší technické vybavení
objektu tuto mez, již nepřináší kladný ale záporný ekonomický efekt, za
optimální řešení posuzované investice lze pokládat řešení (tu variantu), které
zajišťuje maximální zisk obr. Dosáhne-li zvýšení zisku daného
řešení cenu zvýšených investic, nemusí znamenat zvýšení ekonomické
efektivnosti úrovni společnosti. Každým vedením přenášet stejný výkon při stejném využití maxima. Protože objem investic, které může společnost
v daném období vynaložit, omezený, může ukázat, zvýšení Zr, posuzované
akce bylo dosaženo cenu nadměrného zvýšení Nipa není vyloučeno, hlediska
společnosti bylo efektivnější použít tohoto zvýšení Nip jiné akci, kde zajistí
mnohem větší zvýšení Z^. toho tedy plyne, že
jsou-Ii investiční prostředky společnosti omezeny, nelze již posuzovat efektivnost
daného řešení jen podle zisku jím docíleného. 3.EKONOMICKÁ EFEKTIVNOST ENERGETICKÝCH SOUSTAVÁCH
Ve všech těchto případech zvyšovaním investičních nákladů Nip roste zisk ZTi
až své maximální hodnoty Tima%(obr. Tento závěr však platil
p podmí vynaložit investiční nákla
dy výši Nipop„ nikoliv jen případě určité jedné posuzované investiční akce
(což nebylo nemožné), nýbrž všech investičních akcí posuzovaných ve
stejném období. Celkový zisk obou akcí pak bude vyšší, než kdyby se
bylo investičních prostředků použilo plně první akci. Pro společnost vcelku pro její
jednotlivé subsystémy totiž charakteristické, návrhů, námětů nápadů, které
v nich vznikají, obvykle mnohem více, než nač stačí omezené prostředky
společnosti
