Optimalizace v energetických soustavách

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.

Vydal: Academia Autor: Jiří Klíma

Strana 71 z 302

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Než však budeme podrobněji zabývat vztahem zisku společenských nákladů výroby, zavedme určité členění nákladů. 76 . umožní následujícím období nejen plněji uspokojovat osobní potřeby obyvatelstva, zvětšit fondy zabezpečující sociální, kulturní, obranné jiné společenské potřeby, ale také zvýšit tempo rozšířené reprodukce.) vycházím totiž skutečnosti, nás existuje plná zaměstnanost, rezervy pracovních sil jsou vyčerpány, rozdělení pracovních sil rámci odvětví národního hospodářství jejich mzdy jsou řízeny centrálně politickými rozhodnutími, spočívajícími určování výše osobní spotřeby vcelku diferencované preferenci jednotlivých profesí podle společenských potřeb. Jeho použitím jako kritéria bychom pominuli část společenské spotřeby akumulaci nutnou pro účelný rozvoj systému.1. Z těchto důvodů pokládám maximalizaci národního důchodu vhodné krité­ rium ekonomické optimalizace rozvoje národního hospodářství celku. Náklady jsou peněžním vyjádřením spotřeby materiálu, opotřebení pracovních prostředků, vynaložených odměn práci jiných účelově vynaložených prostřed­ 11Tento podíl subsystému čistém důchodu společnosti budu dalším textu označovat jako zisk Z.EKONOMICKÁ EFEKTIVNOST ENERGETICKÝCH SOUSTAVÁCH alespoň nepřímý důsledek, čím bude národní důchod větší, tím bude větší možnost uspokojovat současné budoucí potřeby společnosti. 3.5.. Při hledání optimální varianty rozvoje takových systémů (oborů, koncernů, podniků apod. takových okolností jedna složek národního důchodu — produkt pro sebe není přímo závislá vynaložených prostředcích (např., který jim zbude odečtení odvodů zisku daně obratu, nýbrž část čistého důchodu společnosti, kterou zajišťuje posuzovaný subsystém. Není totožný čistým důchodem (ziskem) výrobní hospodářské jednotky, podniku apod. Zbývá ještě pátá možnost vyjádření důchodu výrobního systému optimalizač­ ních úlohách nižších hierarchických úrovních, než národní hospodářství — produkt pro společnost (čistý důchod společnosti). Čtvrtá uvedených variant nadprodukt — nevyhovuje stejného důvodu, neboť nezahrnuje část produktu pro společnost. Na zvyšování tohoto zisku bezesporu vliv snižování společenských nákladů výroby. Členění nákladů Výroba užitných hodnot předpokládá spotřebu pracovních předmětů, pracov­ ních prostředků lidské pracovní síly tedy vždy spotřebou společenské práce. investicích), jimiž budou posuzované varianty lišit. Další vyjmenovaných variant nutný produkt dán součtem úhrnu vyplacených mezd jiných odměn práci pracovníků výrobní sféry (produktu pro sebe) zbývající části, která vstupuje fondu společenské spotřeby. Snižování společenských nákladů výroby národním hospodářství zname­ ná, čistý důchod společnosti daném období vzroste. zisku dani obratu)0. Pak lze při posuzování ekonomické efektivnosti jednotlivých variant rozvoje výrobních subsystémů jimi dosažený ekonomický efekt pokládat jejich příspě­ vek čistému důchodu společnosti (tj