Optimalizace v energetických soustavách

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.

Vydal: Academia Autor: Jiří Klíma

Strana 66 z 302

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
2 jsem poukázal to, ekonomická efektivnost racionali­ zace spotřeby energie nemůže být vyjadřována pomocí fyzikální jednotky (joulu), neboť různou hodnotu, užitnou hodnotu národohospodářské náklady v různých formách energie různých fázích energetických přeměn. prostřednictvím někdy strojírenství užívaného ukazatele „kilogramové ceny“, ekonomické efektivnosti dvou různých výrobků stejného druhu, určení, materiálu atd., sotva však mohou pomoci při srovnání sacího bagru atomového ledoborce, nebo dokonce digitálních hodinek. Počet kritérií Kupodivu při peněžním vyjadřování ekonomické efektivnosti, tedy při aditivnosti jejích dílčích složek, existují spory teorii praxi to, zda ekonomickou optimalizaci provádět pomocí jednoho většího počtu kritérií ekonomické efektivnosti.1. Z uvedených důvodů doporučuji peněžní formu vyjadřování ekonomické efek­ tivnosti. 2. některých publikacích směrnicích doporučuje větší ” Zdánlivě naturální formu jiné veřejnosti velmi populární kritérium ekonomické efektivnosti investic, tzv. paradoxní, takové názory zastávají nejen technici (ač ani nich není ospravedlnitelné), ale pracovníci ryze hospodářských funkcích. Ihůta splacení (resp. 3. Toto kritérium je sice vyjadřováno jednotkách času letech), avšak jeho náplň tvoří komponenty, které jsou všechny vyjadřovány peněžně. doba úhrady, resp. kterém místě elektrizační soustavy došlo k úspoře) tom, kterém čase došlo úspoře, neboť kWh letní sobotní noci má menší užitnou hodnotu náklady výroby než fyzikálně stejná kWh zimním úterním ránu. Proto jím budeme podrobněji zabývat odst.VYJAD VÁNÍ EKONOMICKÉ EFEKTIVNOSTI vější.2. velmi přesně vyjadřované měřené jednotky hmotnosti mohou sice cosi vypovídat, např.1’ Už závěru odst. Dokonce i jedné téže formy energie elektrické měřené watthodinách závisí kromě posledním faktoru (tj. Aniž bych chtěl popírat, tvorba cen nás trpí určitými nedostatky třeba ji neustále zdokonalovat, jsem přesvědčen, tyto nedokonalé ceny slouží posuzování ekonomické efektivnosti mnohem dokonaleji než velmi exaktně stano­ vené technické veličiny. . konečně to, společnost vyjadřuje své regulační záměry intervencemi dalšími zásahy cen výrobků služeb, není nedostatkem nýbrž předností peněžního vyjadřování efektivnosti oproti naturálním ukazatelům a nemělo být důvodem „návratu“ několik tisíciletí (před období přechodu od naturální ekonomiky ekonomice rozvinutými zbožně peněžními vztahy), kdy se pro souměření jako ekvivalentu používalo jiných jednotek dobytka, mušlí či soli.2. návratnost) investice. 3.2.3. Nejlapidárněji vyjádřil tuto filozofii jeden hospodářský pracovník době sestavování programů racionalizace spotřeby energie sedmdesátých letech větou: „Pro mne efektivní úspora každé kalorie, stojí stojí!“. Např