Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
3. elektrické prá
ce) i-té soustavě [MW resp. Wzi) snížení ztrát elektrického výkonu (resp.EKONOMICKÁ EFEKTIVNOST SPOJOVÁNÍ ELEKTRIZAČNÍCH SOUSTAV
kde AP21 (resp. pod čarou vztahu (6. Protože autoři
citované metodiky předpokládali totožnost ročního efektu průměrným
ročním efektem (viz pozn. lze volit dobu
porovnání rovnu ekonomické životnosti těchto vedení.] (6.15)
; i
kde roční zisk i-té soustavy propojení elektrizačních soustav
[měn. jedn.3.1 stojí náklady na
uskutečnění spojení.2. jedn. Kritérium ekonomické efektivnosti
spojování elektrizačních soustav
V odst.],
E,r j-tý roční ekonomický efekt propojení 4),
Pssp pom ěrné stálé náklady zařízení umožňujícího spojení soustav
(vedení, stanice, měření, řízení sdělování),
Nisp investiční náklady zařízení umožňující spojení soustav
[měn. jedn. jedn.
Propojení soustav lze uskutečnit výstavbou jednoho nebo několika spojovacích
vedení.
Efekty propojení elektrizačních soustav lze získat pouze tehdy, jsou-li mezi
soustavami vybudována spojovací vedení ostatní zařízení umožňující spojení
soustav. Ziskem propojení rozumím rozdíl uvedených čtyř efektů
a výrobních nákladů propojení [112]. Předpokládejm tato vedení jsou uvedena provozu stejném roce
a ekonomická životnost všech těchto vedení stejná, tj. MWh],
nic ěrné investiční náklady závěrné elektrárny, jejíž vý
stavba ušetřena vzhledem snížení ztrát elektrické
ho výkonu [Kčs/MW],
nv, ěrné prom ěnné náklady této elektrárny [Kčs/MWh],
pse pom ěrné stálé náklady této elektrárny. 6. Posuzujeme-li tedy, zda určitý způsob propojení elektrizač
ních soustav bude ekonomicky efektivní, zkoumáme, zda zisk propojení bude
větší než nula. Oproti efektům (úsporám) vyjádřeným odst.
zkoumal stav i-té soustavě při izolovaném chodu stav při propojení soustav. 6.
265
.
Lze tedy říci, varianta propojení i-té elektrizační soustavy ekonomicky
efektivní, pokud roční zisk propojení větší než nula, čili
4 I
Z E,r PsspNisp- prsp> [měn.1 byly vypočteny efekty propojování elektrizačních soustav, tj.],
Nprsp roční prom ěnné náklady zařízení umožňujícího spojení soustav
[měn.3.].5)), lze kritérium ekonomické
efektivnosti propojení soustav přijm out kritérium maximálního ročního zisku.
6
