Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
OPTIMALIZACE PROVOZU ENERGETICKÝCH SOUSTAV
5.17)
í=i j=i
kde činné jalové zatížení i-té elektrárny [MW], [MVAr],
O* jalový výkon dodávaný -tým kompenzátorem [MVAr],
212
.12)
kde Lagrangeova funkce (lagrangián),
A vektor Lagrangeových multiplikátorů. toho plyne, pro každou hodnotu celkového činného jalového
zatížení soustavy jsou náklady palivo celé soustavy funkcí výkonů jednotlivých
elektráren.
Vazební podmínky vyjádříme bilančními rovnicemi činného jalového výkonu
v soustavě, tj.14) zobecní formě podmínek Kuhn-Tuckera [96].11), použije zobecněné Lagrangeovy funkce podmínky pro nalezení
extrému (5.. (5..
Palivové náklady každé elektrárny, jak již bylo uvedeno, jsou funkcí jejího
zatížení.9)
až (5.13) (5.
Extrém funkce bude nalezen, budou-li splněny podmínky
d (5-13)
d (p(Z (5.16)
i=1
m p
<P2= [MVAr] (5. Uvažujme, elektrizační soustavě pracuje zdrojů
činných jalových výkonů tepelných elektrárnách zdrojů jalového výkonu
v kompenzačních stanicích.9) (5. Metoda Lagrangeových multiplikátorů
Použitím metody Lagrangeových multiplikátorů (Lagrangeových součinitelů)
přejde extremalizační úloha (5. Celkový počet uzlů soustavy nechť n.10) úlohu nalezení minima funkce F
F palc(Z A<P(Z) min (5.14)
oA
Má-li řešit optimalizační úloha včetně podmínek provozních omezení, tj.
m
<J>, (5.15)
i=t
kde pali jsou palivové náklady i-té elektrárny [Kčs]. Jsou tedy závislé zatížení celé soustavy včetně ztrát sítích na
rozdělení činných jalových výkonů mezi jednotlivé elektrárny kompenzátory:
m
N pa|c= pa|1= /(P P2, .
Předpokládejme nejdříve, elektrizační soustavě pracují pouze tepelné
elektrárny jedinými provozními vazebními podmínkami jsou celkové bilance
činných jalových výkonů.1., Pm, Ol, O2, Om, Qm+1, •••> Om+p) (5.3
