Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
bilanční
spolehlivost elektrizační soustavy, která závisí vzájemném vztahu proměnného
zatížení pohotového výkonu soustavy (při tomto zjednodušení tedy předpoklá
dá, soustavě nenastávají podstatná přenosová omezení ani při normálních,
ani při poruchových stavech [15, 94]. (5-3)
í=l
206
.
Při hodnocení spolehlivosti elektrizační soustavy zpravidla sleduje schopnost
toliko elektrárenské soustavy uspokojovat požadavky spotřebitelů, tj. Kromě vlivu plánované údržby, který má
deterministický charakter (určuje kdy jakém rozsahu nastane) mají všechny
ostatní vlivy snižující výkon elektrizační soustavy stochastický (náhodný) charak
ter, takže průběh výše pohotového výkonu stochastický charakter. Řada systémových vlivů, uvedených odst.
Tento nedostatek výkonu následek nedodání energie spotřebitelům W„m ,
kterou lze vyjádřit jako integrál
Wn(T)= Pnfi) pro (pro něž platí n(I)> (5.2.. ,
nýbrž pouze pohotový výkon soustavy.
2..3. Pro zajištění
spolehlivé dodávky však nestačí, aby instalovaný výkon elektrizační soustavy
alespoň rovnal každém okamžiku jejímu zatížení (resp. Dodávku elektřiny spotřebitelům udává kaž
dém okamžiku zatížení elektrizační soustavy, které zahrnuje dodávku všem
odběratelům, vlastní spotřebu elektráren ztráty elektrických sítích., p(T)), lze očekávanou výši
jevu (nedostatku výkonu É[P„0)]) definovat
E[Pn<„] n(,»P(,>.
Jestliže náhodná realizace zatížení elektrizační soustavy P(o převýší pohotový
výkon elektrizační soustavy p((), vzniká soustavě nedostatek elektrického
výkonu Pn(0
Pn(í) P(t) Pp(<) )
kde n(l) nedostatek elektrického výkonu čase (t) [MW],
P(o zatížení elektrizační soustavy témže čase [MW],
Pp(<) pohotový výkon elektrizační soustavy čase (t); [MW].., p(0, .OPTIMALIZACE PROVOZU ENERGETICKÝCH USTAV
5. Spolehlivost elektrizačních soustav
Spolehlivost elektrizační soustavy její schopnost zajistit nepřetržitou kvalitní
dodávku elektřiny spotřebitelům.. řada nedostatků elektrického výkonu P„(1), P„m ■■■, P*io> •■•> P«m:
u nichž předpokládá výskyt pravděpodobností p(1), p(2), .2 (trvalé dočasné snížení výkonu elektráren, plánovaná údržba poruchy
výrobního pomocného zařízení), způsobuje, pro krytí zatížení soustavy nelze
použít celý její instalovaný výkon, který snižuje podle schématu obr.
T zvolený zadaný časový interval, pro nějž spolehlivost zjišťuje
(den, týden, rok, hodina, víceleté období). určitý časový úsek
maximální hodnotě jejího zatížení).2)
Při znalosti pravděpodobnosti výskytu stochastického jevu „(0 bylo možno
určit očekávanou výši0 nedodané energie, jejíž ocenění pak sloužilo volbě
0 Sleduje-li řada jevů (např
