Optimalizace v energetických soustavách

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.

Vydal: Academia Autor: Jiří Klíma

Strana 189 z 302

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Riziko druhé páté krátkodobou platnost, tzn. 2. První dva postupy jsou projevem přirozeného obvyklého sklonu subjektu rozhodování zjednodušování složitých problémů, tedy reality, což ostatně podstatou modelování problémů. opět mění problém rozhodování nejistoty. podmínek rozhodování neurčitosti, charakterizovaného informační situací I4(I5,1 6), jsou dány možné varianty, jejich výsledky možné budoucí stavy. 4. Jejich závažnost byla stanovena odborným odhadem (první subjektivní faktor) rámci desetibodové stupnice pravděpodobnost jejich výskytu byla vyjádřena v procentech podobně jako předchozí metodě očekávané užitnosti (druhý subjektivní faktor). Všimněme podrobněji některých těchto kritérií. Výpočet rizik tab. 4. Neodůvodněnost tohoto předpokladu dala vznik označení „pravidlo 195 . pesimistická, optimis­ tická, opatrná aj.5. možné brzy dovědět, zda uplatní nikoli. Z tohoto hlediska jsou zde uváděná rizika různorodá. Neurčitost spočívá tom, neznáme pravděpo­ dobnost výskytu možných stavů okolí. Při posuzování rizik tímto způsobem však třeba vzít úvahu faktor délky trvání těchto rizik. Toto kritérium vychází předpokladu, že nemáme-li důvod pro domněnku, budoucí stavy jsou různě pravděpodobné, můžeme pravděpodobnosti stavů okolí pokládat shodné, tj. Vyžádat odborný posudek expertů, vyjadřující subjektivně odhadovanou pravděpodobnost. Kritérium Bernoulliho (Laplaceovo), nazývané též kritériem nedostatečného důvodu, nebo nedostatečné evidence. Existuje celá řada kritérií pro takováto rozhodování, nichž každé vyhovuje jiným subjektivním vlastnostem subjektu rozhodování (tzv.5. Při výpočtu rizika vychází pravděpodobných nepříznivých důsledků (ohrožení realizace) variant stanovených rozborem. Rozhodování neurčitosti Pod pojmem neurčitost rozhodování nerozumí úplná neznalost, neboť se vymyká racionálnímu rozhodování. Třetí postup vlastní rozhodování neurčitos­ ti. Do možných ohrožení bylo vybráno pět druhů rizik (třetí subjektivní faktor).). Podstatou těchto kritérií obvykle formulace, podle níž stavy okolí zredukují jednoho sloupce, jehož výsledky jsou podkladem volby. Vědci, zejména filozofové, logici matematici zkonstruovali na základě více méně sofistických úvah řadu kritérií rozhodování, která nevyžadují znalost rozložení pravděpodobnosti stavů okolí. Jsou zejména kritéria Laplaceo- vo, Waldovo, Hurwiczovo Savageovo. Použít některých pravidel volby (kritérií), která nevyžadují znalost pravděpo­ dobností. Při rozhodování podmínek neurčitosti můžeme postupovat trojím způsobem: 1. jejich rozložení za rovnoměrné.OPTIMALIZACE PODMÍNKÁCH NEURČITOSTI Výpočet objasníme našem příkladu tři variant výrobny (příklad 4. Získat údaje umožňující stanovení nějaké pravděpodobnosti, tak převést úlohu rozhodování nejistoty (za rizika).2) různými účinnostmi tepelného cyklu. Ostatní tri rizika mají dlouhodobý charakter, a tudíž budou-li krátkodobé příčiny ohrožení (druhá pátá) odstraněny, bude třeba rozhodovat podle zbývajících tří dlouhodobých. 3.4