Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
základě kumulativního kritéria optimalizace. Prostřední člen vztahu (4.c kjsou kumulované porovnávací výrobní náklady b-tý, c-tý k-tý rok
optimalizačního období [Kčs],
161
.k= b,c+ Ni,(psi Nijppsi Npr)ij q~k= min [Kčs] (4.KRITÉRIA OPTIM ALIZACE ROZVOJE ENERGETICKÝCH SOUSTAV
První člen obou těchto vztahů představuje stálé náklady (odpisy, úroky
z investic, činitel omezenosti investičních prostředků stálé provozní náklady, tj.c.
K formulaci kumulativního kritéria preliminární optimalizace přistupujeme
vedeni snahou nahradit hledání skladby systému optimální pouze určitém roce,
hledáním takové skladby systému tomto roce, která bude představovat optimum
za celé předcházející období prvého roku optimalizačního období tohoto
roku včetně. Pokud budou kritéria
zahrnuty náklady všech předchozích let, budeme hovořit „kompaktním kumula
tivním kritériu preliminární optimalizace“, pokud budou kritéria vstupovat
náklady pouze některých předchozích let, zavedeme pro příslušné kritérium
pracovní název „disperzní kumulativní kritérium preliminární optimalizace“.) prvků rozvíjející části energetické soustavy, poslední
člen obou vztahů představuje proměnnou část provozních nákladů celé soustavy
(náklady energii, vodu apod.19)
nebo pro optimalizaci soustavy řešením vyřazování starých prvků“
N h.
Kumulativního kritéria ovšem nemá smyslu používat tom případě, kdy se
v průběhu předběžné optimalizace tvoří pouze jedna varianta rozvoje systému,
protože vedlo stejné variantě jako použití lokálního kritéria. Teprve konstrukce více variant rozvoje
systému umožňuje závěr při finální optimalizaci provádět volbu optimální
varianty jen pro takový postup smysl použít přesnějšího kumulativního
kritéria preliminární optimalizace.17)).18) vyjadřuje stálé
provozní náklady prvků dosavadní soustavy působící ještě r-tém roce (kritérium
pro „optimalizaci rozvoje předem zadaným vyřazováním starých prvků“ tento
člen neobsahuje tedy dáno vztahem (4.).
Složitější avšak přesnější předběžná optimalizace rozvoje soustavy určitého
zvoleného roku respektující náklady předchozích let rozvoje jejich kumulováním,
tj.
Disperzní kumulativní kritérium optimalizace rozvoje soustavy /c-tého roku,
zahrnující náklady vybraného b-tého c-tého roku, bude mít pro soustavu
rozvíjející nulového stavu nebo předem zadaným vyřazováním starých
prvků tvar
Nb Nh,c+ Ni,(psl +A) Nprl min [Kčs] (4.20)
kde Nb.
mzdy, materiál, režii aj. takovém
případě však předběžná optimalizace byla současně finální optimalizací, neboť
„z jedné varianty nelze vybrat lepší“
