Optimalizace v energetických soustavách

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.

Vydal: Academia Autor: Jiří Klíma

Strana 130 z 302

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
122) ■* m Průměrné měrné výrobní náklady určité formy energie pak činí nv ‘+npt [Kčs/MWh, Kčs/MJ, Kčs/m3] (3. Výrobní náklady určité formy energie pak budou dány vztahem K Nst+ Npr= Pmnslm+W npr= Pm(nslm+ ninpT) [Kčs], (3.123), závisí měrné výrobní náklady energie době využití maximálního výkonu (zatížení), neboť čím nižší využití Pm, tím vyšší měrné náklady nv. Proto autor doporučuje při vyjadřování nákladů neskladovatelné formy energie respektovat vždy uvedené dvě složky nákladů odlišného charakteru, : a) stálou složku, která zahrnuje náklady udržení pohotovosti energetické soustavy dodávce energie, tedy náklady nezávislé množství dodané energie; b) proměnnou složku, která zahrnuje náklady závislé spotřebě energie určité formy.121) kde jsou roční výrobní náklady dodávky energie [Kčs], N„ Npt stálá proměnná složka těchto nákladů [Kčs], Pm maximální roční výkon (zatížení) [MW, MJ/h, m3/h], W roční množství energie [MWh, MJ, m3], ttstm měrné stálé náklady vztažené maximální výkon [Kčs/MW apod. Proto měrné náklady špičkový odběr energie budou obecně vyšší než průměrné výrobní náklady příslušné soustavě, neboť využití maximálního výkonu soustavě obecně vyšší než využití maxima určitého špičkového (sezonního) odběratele.], npr měrné proměnné náklady dodávky [Kčs/MWh, Kčs/MJ, Kčs/m3], Tm roční využití maximálního výkonu [h] definované vztahem W Tm= (3. Príklad 3.CEŇOVÁNÍ ENERGIE OPTIM ALIZAČNÍCH VÝPOČTECH směnách, podruhé pro vytápění sídliště závislé průběhu venkovních teplot a potřetí pro cukrovar, jehož délka kampaně bude závislá úrodě řepy.123) ” m Jak plyne vztahu (3. Podle toho, kterou stránku zásobování společnosti energií představují, nazývají se často tyto dvě složky náklady výkon náklady práci (energii).5 Jak vyjádřit náklady dodávku elektřiny odběrateli takové elektrizační soustavě, níž jsou průměrné výrobní náklady elektřiny 320 Kčs/MWh, toho proměnná složka činí 140 Kčs/MWh? Roční využití maxima soustavy 600 čehož plynou měrné stálé náklady vztažené maximální zatížení soustavy výši 180 6600= 188 000 Kčs/MW. Ocenění MWh pro určitého odběratele se 135 . Pro ilustraci uvedme příklad