Optimalizace v energetických soustavách

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.

Vydal: Academia Autor: Jiří Klíma

Strana 113 z 302

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Platí zde pravidlo, že optimum systému, jehož jednotlivé prvky (subsystémy) jsou navzájem vázány omezujícími podmínkami našem případě jde omezení celkového objemu investičních prostředků), neskládá optim jednotlivých prvků.1.3 (tab. Kčs.4 Změna posledního řádku tab. Vypočteme-li nové hodnoty porovnávacích zisků jednotlivých variant, obdržíme takto pozměněný poslední řádek tabulky 3.3 Var. Už vztahu těchto dvou typů kritérií, zkoumaného bez dalšího omezení odst.3. 3. Tomuto investičnímu limitu souboru navržených variant odpovídá 0,04. ” Energetikům známa analogie užití tohoto pravidla např. Při ekonomicky optimálním chodu celé soustavy, tj. 118 .4 musí být uvedených důvodů realizována dílčí investice celkových investičních prostředků tedy odečteme investiční náklady varianty zůstane nám volnému rozdělení N;e= Nic- íb, 300 300 000 mil.EKONOMICKÁ EFEKTIVNOST ENERGETICKÝCH SOUSTAVÁCH musí být realizována jak tomu často reálných podmínkách společnosti bývá — třeba některých mimoekonomických důvodů? Inu, takovém případě u příslušné investice vyloučíme jako možnost nulovou variantu, celkových investičních prostředků Nic vyčleníme minimálně nutné investiční náklady tuto investici, určíme nový koeficient omezenosti investičních prostředků pro snížené celkové investiční prostředky N[c vybereme zbývajících variant optimum opět podle kritéria porovnávacího zisku.4). V tomto článku jsme pak přesvědčili důkaz proveden vztahu (3. minimálních nákladech palivo, také nemohou pracovat jednotlivé elektrárny při svém lokálním optimu, tj. Kčs . Lapidárněji se toto pravidlo často vyjadřuje slovy: Celkové optimum není dáno součtem dílčích optim1’. K problému uvedenému závěru odst. 3.3. maximalizace měrného efektu) lze nyní již zaujmout stanovisko. Předpokládejme pro ilustraci, příkladu 3. 3. 3.5 znázorněného obr.101) —, že ani podmínkách omezené výše investičních prostředků daném systému nevede maximalizace měrného efektu jednotlivých investic dosažení maxima celkového efektu tím měrného efektu) celý systém. D3 Zp- 4,1 -24,5 3,4 5,5 V takovém případě tedy vybereme varianty B2, C0a D3a celkový roční zisk systému bude činit Z'„ 25,1 88,1 mil. 3. T 3.4 vyplývá, jednoduchý závěr: čím vyšší měrný zisk, tím vyšší celkový zisk. úloze optimalizace provozu elektráren­ ské soustavy.3 zda optimálnímu rozhod­ nutí vede lépe použití kritéria maxima rozdíl efektu nákladů posuzovaných variant nebo použití kritéria maxima podí efektu nákladů (tj. minimálními měrnými palivovými náklady, nýbrž musí pracovat stejnými poměrnými přírůstky palivových nákladů — podrobněji viz článek 5