Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
Lapidárněji se
toto pravidlo často vyjadřuje slovy: Celkové optimum není dáno součtem dílčích
optim1’. 3.
Předpokládejme pro ilustraci, příkladu 3. minimálními měrnými
palivovými náklady, nýbrž musí pracovat stejnými poměrnými přírůstky palivových nákladů
— podrobněji viz článek 5.5 znázorněného obr.3 zda optimálnímu rozhod
nutí vede lépe použití kritéria maxima rozdíl efektu nákladů posuzovaných
variant nebo použití kritéria maxima podí efektu nákladů (tj. Kčs .EKONOMICKÁ EFEKTIVNOST ENERGETICKÝCH SOUSTAVÁCH
musí být realizována jak tomu často reálných podmínkách společnosti bývá
— třeba některých mimoekonomických důvodů? Inu, takovém případě
u příslušné investice vyloučíme jako možnost nulovou variantu, celkových
investičních prostředků Nic vyčleníme minimálně nutné investiční náklady tuto
investici, určíme nový koeficient omezenosti investičních prostředků pro snížené
celkové investiční prostředky N[c vybereme zbývajících variant optimum opět
podle kritéria porovnávacího zisku.
3. 3. Při ekonomicky optimálním chodu celé soustavy, tj.
Už vztahu těchto dvou typů kritérií, zkoumaného bez dalšího omezení odst. maximalizace
měrného efektu) lze nyní již zaujmout stanovisko. Vypočteme-li nové
hodnoty porovnávacích zisků jednotlivých variant, obdržíme takto pozměněný poslední řádek tabulky
3.3 (tab.4
Změna posledního řádku tab. 3.101) —,
že ani podmínkách omezené výše investičních prostředků daném systému
nevede maximalizace měrného efektu jednotlivých investic dosažení maxima
celkového efektu tím měrného efektu) celý systém. Platí zde pravidlo, že
optimum systému, jehož jednotlivé prvky (subsystémy) jsou navzájem vázány
omezujícími podmínkami našem případě jde omezení celkového objemu
investičních prostředků), neskládá optim jednotlivých prvků.
V tomto článku jsme pak přesvědčili důkaz proveden vztahu (3.
K problému uvedenému závěru odst.3.4).1.4 vyplývá, jednoduchý závěr: čím vyšší
měrný zisk, tím vyšší celkový zisk. D3
Zp- 4,1 -24,5 3,4 5,5
V takovém případě tedy vybereme varianty B2, C0a D3a celkový roční zisk systému bude činit
Z'„ 25,1 88,1 mil. 3.
118
.
T 3.3
Var.
” Energetikům známa analogie užití tohoto pravidla např. úloze optimalizace provozu elektráren
ské soustavy.4 musí být uvedených důvodů realizována dílčí
investice celkových investičních prostředků tedy odečteme investiční náklady varianty zůstane
nám volnému rozdělení
N;e= Nic- íb, 300 300 000 mil. minimálních nákladech palivo,
také nemohou pracovat jednotlivé elektrárny při svém lokálním optimu, tj. Kčs.3.
Tomuto investičnímu limitu souboru navržených variant odpovídá 0,04
