Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
chodu) celých těchto systémů nebo jeho určitých částí základě kritérií
optimality. regulování (operativní řízení) udržování systému stanovených mezích,
4. Základní systémové pojmy
V předchozím odstavci několikrát vyskytl pojem systém. Uvnitř systému neustále působí změna jednoho
prvku jiné prvky. Průřezové činnosti řízení tvoří:
1.
II.ZÁK LAD SYSTÉM OVÉ POJMY
2.“ (Habr [6]). Má
hranice, které oddělují okolí, však tímto okolím vzájemných
vztazích. Protože jde klíčový
pojem, uvedme jeho interpretaci ním související terminologii systémové
vědy. chodu) systému nebo
také řešením optimalizačních úloh. Přitom
operace směřuje efektu, dosažení cíle.
První nich často [4] nazývá optimalizacírozvoje (popř. Zvláštní povaha prvků vztahy mezi nimi podmiňují
konkrétní vlastnosti systémů.
„Systém řada skupina komponent (částí) nutných určité operaci.
„Systém souhrn prvků určitého prostředí podmínek, které vyjadřují jejich
vzájemné vztahy.
Uvedme některé těchto definic:
„Systém zcela obecně celek, který složen prvků, nacházejících ve
vzájemných vztazích.
Systém velmi užívaným pojmem řadě vědních oborů různí autoři jej
definují odlišnými způsoby, obvykle poplatnými účelu, pro nějž systém definují.“ (Mayntz [3]). informační činnost využití informací pro potřeby realizace složek řízení,
3. rozhodování optimální variantě hospodářství.
1. ptim alizací ekonom ických systém ů
tedy budeme dalším textu nazývat přijímání optimálních rozhodnutí rozvoji
(popř. Systém obsahuje určitou míru integrace uzavřenosti. realizace rozhodnutí. rozhodování tvůrčí akt subjektu řízení spočívající výběru optimální
varianty základě přijatých kritérií,
2. motivování vyvolání takových motivů lidí, které budou orientovat na
dosažení cílů systému. organizování uspořádání systému stavu umožňujícího dosažení cílů
systému,
3.1. řízení jeho
kybernetickém pojetí zahrnují dva druhy činností:
1.“ (Chorafas [3]).
Kvalitativním jádrem všech složek řízení hospodářství první průřezových
činností, tj.
13
. optimalizace rozhodnutí,
2. kontrola zjišťování odchylek mezi skutečným žádoucím vývojem systému
a vyvozování závěrů pro nová rozhodnutí odstranění těchto odchylek
