V úvodní kapitole se autoři zabývají problematikou vzniku blesku a jeho účinků. Druhá kapitola dává ucelený návod jak si chránit život a majetek v průběhu bouřky. Ve třetí kapitole se autoři zaměřili na problematiku rizik v ochraně před bleskem a přepětím. Jsou zde uvedeny legislativní požadavky a vysvětlena jednotlivá rizika. Vyhledáváním rizik v ochraně před bleskem a přepětím se zabývá čtvrtá kapitola a s pátou kapitolou, kde jsou uvedeny příklady událostí s rozborem příčin zásahu blesku do objektu patří k nosným kapitolám odborné publikace.
Autor: Ing, Jiří Kutáč, Ing. Ján Meravý
Strana 11 z 203
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
V případě překročení elektrické pevnosti vzduchu mezi mrakem zemí pak může dojít vzniku
vodivého kanálu pro bleskový výboj.
Přitom dochází vzniku rozdělování elektrických nábojů kapičkách vody nebo ledu.1. Jsou využívány informace zaměřovačích
stanic okolních zemích (Německo, Rakousko, Maďarsko, Slovensko, Polsko) našem území byla
rovněž zřízena dvě centra (Komořany, Mohelnice). keraunická úro
veň.
Měřítkem zpravidla průměrný počet bouřkových dnů rok pro určitou oblast, tzv.Vznik účinky blesku
Vznik účinky blesku
1. blesky km2.m1.). Počet bouřek různý závislosti možnostech jejich vzniku. Ufrontálních orografic-
kých (horských) bouřek může být rozložení nábojů silně odlišné. horní části buňky nacházejí kladné náboje ledových krystalech,
zatímco dolních částech převládají záporné náboje vázané dešťové kapky.
.
Před několika lety bylo zahájeno českým Hydrometeorologickým ústavem zavádění kvalitnějšího
systému registrace bleskových výbojů našem území. Kladně
nabité částečky jsou zpravidla „lehčí“ než záporné, znamená, bouřkovém mraku oddělí
oblasti kladným nábojem nahoře (část jich však zůstává úplně dole) záporným nábojem upro
střed. může tropických oblastech dosahovat více než 200 bouřkových dnův roce, nás pohybuje
mezi 40, tj. Náboje mraku indukují povrchu
i uvnitř země náboje, které lze charakterizovat elektrickým polem intenzitě několik desítek kV. Stoupající vzduch ochlazován, dosáhne teploty
nasycení vodních par; dochází vytvoření kapek při kondenzaci vzduch znovu ohřeje, takže znovu
začíná stoupat.
Bouřkový mrak často rozkládá výšek přes km, zatímco spodní okraj mraku typicky
1 nad zemí. Podie vzniku rozlišují bouřky:
- tepla, kdy země určitém místě zahřívá intenzivním slunečním zářením ohřáté vrstvy vzdu
chu nad povrchem země jako lehčí stoupají vzhůru;
- frontální, při nichž následkem postupu studené fronty vytlačuje studený vzduch teplý vzduch
směrem nahoru;
- orografické, při nichž jsou spodní vrstvy teplého vzduchu následkem terénního vyvýšení vytlačo
vány větrem vzhůru.m1. Tento systém umožňuje dnes stanovit nejen
místa úderů blesku přesností m), ale také jejich trvání nejdůležitější parametry blesku
(vrcholovou hodnotu proudu, strmost aj. Dalším ochlazováním dochází poklesu teploty pod nulu; mrznutí znamená nové uvol
nění tepla stoupání vzduchu dále zrychluje rychlostem okolo 100 km/hod. fyzikálního hlediska tedy bouřkový mrak gigantický elektrostatický generátor, kde každá
buňka schopna produkovat průměrně dva čtyři blesky minutu, které vznikají při intenzitě elek
trického pole řádově stovky kV. Teplota ubývá rostoucí výškou: teploty půdy okolo +25°C teplotě horní
hranici mraku okolo -50°C.1 Teorie vzniku působení bouřkové aktivity
1.
Ve všech těchto případech dochází vzniku bouřkových buněk mracích, protože vertikální
pohyb vzduchu dále zesilován dvěma jevy.1 Úvod [1]
Blesky vznikají při bouřkové činnosti
