Škody, které každoročné vznikají úderem blesku, způsobují našemu národnímu hospodářství citelné ztráty. V zemědělství je blesk dokonce jednou z nejčastějších příčin požárů. Daleko závažnější jsou však ztráty, které působí blesk na zdraví a životech lidí. Podle zkušeností lze většině těchto škod zabránit správně vybudovaným hromosvodem, což potvrzuje i rozbor statistických údajů Státní pojišťovny. V období posledních pěti let (1955—1959) vyplatila Státní pojišťovna 6.280 škod, které byly způsobeny bleskem na objektech nechráněných hromosvodem. V téže době likvidovala Státní pojišťovna sice také 1.887 škod, které vznikly úderem blesku do objektů chráněných, avšak téměř ve všech těchto případech neodpovídalo hromosvodní zařízení platným předpisům, případně nebylo řádně udržováno a mělo proto některé vážné závady. Uvedené poznatky byly podnětem k vydání této příručky, která má informovat širší veřejnost, zejména pak odpovědné pracovníky jednotných zemědělských družstev, bytových družstev a malých i středních provozoven, o platných předpisech pro stavby, rekonstrukce a údržbu hromosvodů.
Přimětický hromosvod strhli již 1760 sedláci, po
něvadž prý „odsával mraků vláhu zavinoval tak velká sucha” . Rakouská vojenská správa uplatňovala jako
první (např. Názor povahu blesku pak byl
i naší generace mnoha směrech pochybný: tak např. Postavil první hromosvod dne 15.j.
Koncem 18. Dalmácii později Bosně Hercegovině) Fara-
dayovu klec, náležitě uzemněnou. hromosvodu pro pražský Vyšehrad
(tehdy vojenský objekt zásobou střelného prachu). Jak však někdy bývá,
předběhl svou dobu setkal převážně nepochopením: zatím
có Franklinově pomníku honosný nápis: „Vyrval nebesům
blesk žezlo tyranům” nelze Divišovi podnes zjistit, kde je
pochován.
kovových potrubí, což zásada velmi správná, jež přešla do
všech moderních předpisů směrnic. železného podstavce vedl zemi kovové řetízky,
jejichž dolní konce byly zapuštěny asi zemi půda nad
nimi byla pečlivě upěchována. byl zvlášť velký klad, který obstojí velmi
čestně hlediska dnešní praxe. Potřebné tomu bádání rozvíjelo jen velmi
pozvolna počínaje asi 1840. zachovaly písemné pokyny
z 1778, jež týkají m. století byly již vcelku známy zásady, jak stavět
správné hromosvody. se
zasazoval zavedení elektřiny lékařství sestrojil různé apli
kační elektrické přístroje, jako kupř. Zvláštní otázkou byla nut
nost chránit prachárny sklady výbušin oblastech velké čet
nosti bouřek.
Celkem postupoval vývoj stavbě hromosvodů podle prak
tických poznatků. Tou ě
rou, jak rostla soustavná elekirizace přenášeného napětí
a výkonu, bylo třeba venkovní vedení chránit účinně hospodář-
6
. 1832
byla uveřejněna publikace, která mezi jiným kladla důraz po
třebu spojování kovových předmětů budově neb ní, jako např. Měl tedy jeho hromosvod již pevné
uzemnění dobré zemnice, jakož několik svodů (tři řetízky),,
nikoliv pouze jeden.
Ani Diviš nebyl pracovníkem jednostranným. ještě
kolem 1920 vedoucí elektrotechnikové domnívali, blesk je
vysokofrekvenčním oscilačním výbojem asi 6,000. elektrostrunný nástroj,
který zvučel podobně jako varhany. Tak např.000 kmitů za
vteřinu. Toto provedení bylo počínaje
rokem 1904 převzato různými cizími technickými předpisy pro
stavbu hromosvodů, ovšem pouze pro ivlášť ohrožené význam
né objekty, jako výrobny výbušin, podobné sklady atd. nás např. 1754 Přiměticích
u Znojma. Přelom nastal praktickou potřebou soustavného «
mezinárodního výzkumu, když ukšzaio, značná část škod na
elektrických venkovních vedeních působena bleskem.Velmi významným, bohužel však nedoceněným pracovníkem
v oboru ochrany před bleskem byl náš (1698 až
1765)
