Škody, které každoročné vznikají úderem blesku, způsobují našemu národnímu hospodářství citelné ztráty. V zemědělství je blesk dokonce jednou z nejčastějších příčin požárů. Daleko závažnější jsou však ztráty, které působí blesk na zdraví a životech lidí. Podle zkušeností lze většině těchto škod zabránit správně vybudovaným hromosvodem, což potvrzuje i rozbor statistických údajů Státní pojišťovny. V období posledních pěti let (1955—1959) vyplatila Státní pojišťovna 6.280 škod, které byly způsobeny bleskem na objektech nechráněných hromosvodem. V téže době likvidovala Státní pojišťovna sice také 1.887 škod, které vznikly úderem blesku do objektů chráněných, avšak téměř ve všech těchto případech neodpovídalo hromosvodní zařízení platným předpisům, případně nebylo řádně udržováno a mělo proto některé vážné závady. Uvedené poznatky byly podnětem k vydání této příručky, která má informovat širší veřejnost, zejména pak odpovědné pracovníky jednotných zemědělských družstev, bytových družstev a malých i středních provozoven, o platných předpisech pro stavby, rekonstrukce a údržbu hromosvodů.
Dnes již známe velmi spolehlivě časový postup při vzniku
blesku. Záporná část nábojů domů, stromů, atd.
Pro zajímavost:
jsou známy údery
blesk’1 301Í vstříc
Obr. Jev lze vysvětlit asi tak, záporný náboj spod
ní části mraku narušil neutrální dosud elektrický stav povrchu
budov, stromů apod. klouzavé výboje, jež směřují všechny
strany, tedy idolů kzemi.
10
.
A Bod střetnutí obou výbojů. uka
zuje ideální případ
blesku: čelo blesku,
směřující mračna
dolů, spojuje se
vstřícným výbojem,
vyšlehnuvším ze
mě. Ideální průběh čárového blesku. Opustí-li hlava blesku bouřkový mrak,
neroste však souvisleanepřetržitě, nýbrž úsekově, asi tak, jako
tomu jiskrové
ho induktoru.
Ve skutečnosti snaží oba druhy elektřiny vzájemně při
táhnout. Obr. dosáhne-
li čelo blesku země
bez vstřícného výbo
je neb, jak někdy
stává, mimo něj. Přiblí-
ží-li čelo blesku
dostatečně zemi,
indukuje tam tak sil
né elektrické pole, že
může dojít vý
bojům, jež směřují
zdola nahoru. Úplný čárový
blesk nastane, spoji
li vstřícný výboj,
který jde zdola na
horu, čelem bles
ku, popř. Je-li koncentrace nábojů dostatečně silná, elektřina pře
klene (prorazí) vrstvu vzduchu mezi mrakem zemí: tento výboj
nazýváme bleskem.indukcí; elektřina nepřenáší přímým vedením, nýbrž ne
přímo indukcí. uniká
k zemi. místech bouřkového mraku, kde elektrické pole nej
silnější, nastávají tzv. Tako
vé výboje nazýváme
vstřícné. přitahuje kladnou (pozitivní) část nábojů
