Tyto prvky jsou velmi úsporné, napájejí střídavým napětím efektivní
hodnoty frekvenci 200 proudovou spotřebou jeden
segment pouze asi i. Například jednomístné displeje velikostí číslic
7,6 mají označení DT401 DR401. Přenos větší energie zatím není
možný. Mezi patří
také optické vazební prvky modulátory záření.
Optoelektronikou rozumíme obor, který zabývá přenosem informací
pomocí záření, většinou neviditelného.
do techniky kabelových rozvodů televizních signálů poměrně rychlé. Nosičem záření optické vlákno, zpravidla skleněné, které má
určité speciální vlastnosti.i,A. Setrvačnost
zobrazení nebo odeznění zobrazeného prvku poměrně dlouhá, kolem
0,1 nás vyrábějí zobrazovací prvky LCD řady jako transmisní
a řady jako reflexní.
Fotoelektrické detektory mění záření elektrickou energii.
Jako zdroje záření používají elektroluminiscenční diody lasery. Displeje, kde zobrazova
ný prvek pozoruje průhledu, nazývají transmisní. Vlákno vlastně světelným vlnovo
dem patří souboru přenosových optických prostředí. Vzhledem vysoké frekvenci záření možný
přenos velkého množství informací jediném, poměrně levném leh
kém vláknu průměru pod mm. Napájení střídavým napětím bez stejnosměrné
složky nutné, neboť stejnosměrné napětí mezi elektrodami narušuje
vrstvu kapalných krystalů, omezuje tak životnost prvku.téměř černé barvě průhledném podkladu. Tyto prvky nazývají
reflexní. Podrobnější popis činnosti
optoelektrických prvků uvedením méně běžných typů [5],
V posledních letech často setkáváme pojmem optoelektronika.
Protože nelze zajistit dostatečnou linearitu přenosu signálu přes zdroj
záření, modulátor zpět přes detektor, používají přenosu informace
po světelném vlnovodu převážně různé druhy impulsních modulací. tomuto
účelu používají fotodiody, fotorezistory, fotoelektrické násobiče apod. Její
bezprostřední aplikace obvodech zesilovačů přijímačů zatím není
aktuální.
Funkci luminiscenční diody jsme již popsali, laser, označovaný také
jako laserová dioda, podstatě také luminiscenční dioda přechodem
PN, níž dochází překročení určité proudové hustoty stimulované
50
. Přece však souvisí „čistou“ elektronikou její pronikám např. každém případě však zobrazovací prvky LCD potřebují po
zorování vnější světlo, již pro pozorování při jeho průchodu displejem
nebo odrazem něho. Je-li zadní plocha
zobrazovacího prvku opatřena odraznou zrcadlovou vrstvou, lze znaky
pozorovat pomocí vnějšího odraženého světla
