svedl Romas celé ohnivé prameny 10' dl. Celý provazec obklopen byl válcem
vzduchu svítícího, jenž měl 3—4" průměru. Po
celou dobu pokusů nezablýsklo ani iiezahřmělo. Oba tito učenci připevnili elektroskopu
v loďce drát asi 150' dl. Při pokusech nevzal nikdo škody, bylť Romas hned při
prvém pokuse obdržel hroznou ránu, tak další pokusy dály ve
likou opatrností. Totéž pozorovali také Biot Gay
Lussac své větroplavbě. napjetí, čím výše stoupali. Pak nastal slab}’ dešť, Romas měl opět pocit, jakoby se
v pavučinách pohyboval uslyšel silný praskot, čehož soudil, el.
s oblohy. š. Při jednom
pokuse vehnán drak výše 100' větší, než obyčejně, válec visel
asi nad zemí, pojednou pod ním stébla 3", 12" dlouhá vztýčila
a jako loutky poskakovala nedotýkajíce navzájem.
stav zvyšuje není bez nebezpečí pokusech pokračovati, pročež
doporučil svým průvodcům, aby větší vzdálenosti odstoupili. Proti řetězu postaven kovový svodič, jenž mohl býti ‘
zemí spojen. Monnier Bertier při podobných pokusech poraženi
k zemi, Richmann pak srpna 1753 zabit. tomuto
konci připevněn řetěz, jenž tyč spojoval pracovnou Richmannovou;
jelikož tato byla dosti odlehlá, veden řetěz mnohými místnostmi, jsa
od stěn sklem neb pečetním voskem isolován, posléze stropem sveden
do pracovny. silném skleněném sloupu upevněna tyč že
. chmurného počasí pro
mění ihned jakmile vyjasní. Nej delší stébel
bylo totiž válcem přitaženo, témž okamžiku slyšeny výbuchy hromu
podobné. kabinetě Man-
heimském zbudoval. stroje. Pod válcem
nalezen otvor země hluboký 1‘/2" široký. srpna 1756.
Podobný tomuto byl stroj, jejž Hommer fýs., jehož konec volně visel loďky, elektroskop
jevil tím silnější el. Přerušené toto spojení zavinilo smrt Richmannovu. Výbuch
doprovázen byl světelným úkazem podoby válce dl.
Romas, něm pak Cavallo, Saussure Schůbler dokázali, -|- el. Posléze drak spadl a
provazec omotal kolem výběžku střechy když byl odtud vyproštěn,
ucítila osoba jej držící ránu tak silnou, jej ihned pustila, provazec
padl několika osobám nohy ucítily ránu. š.
Le Monnier 1752), Romas, Cavallo (1757) Muschenbroek (1756)
poznali již svých pokusů, í
+ elektrické, jim bylo známo, el. Sotva
se tak bylo stalo, učiněn náhlý konec divadlu, jež stébla křepčící ský
tala, konec, jímž Romas strach chvění uveden.
napjetí vertikální výškou přibývá.byl vzdálen, měl pocit, jakoby pavučinách pohyboval.
26. Toto divadlo, jež
průvodcům Romas-ovým nemalou kratochvíli skýtalo, trvalo asi */4
hodiny. výbuchu pozo
rován zápach síře, podobný zápachu, vznikajícímu přechodem elek
třiny kovového válce vzduchu. Richmann užíval svým po
kusům násled. Jedni přirovnávali třeskot výbuchu prskavky, druzí zvuku,
jaký způsobí džbán, jenž byl dlažbu rozbil; jisto jest, rán}’
slyšeny uprostřed města, pokusy děly hluku denního. Střechou isolovaně prostrčena tyč, jež nad
střechu vyčnívala, druhý konec sahal světnice podkrovní., stéblo,
jež bylo výbuch způsobilo, pohybovalo podél provazce vzhůru stří
davě jsouc přitahováno odpuzováno dosáhlo takto výšky asi 50";
kdykoli provazci přiblížilo, vznikl výbuch nový, avšak slabší. Romas domníval se, že
za tmy byl tento úkaz světelný daleko skvělejším
