O bouřích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Jindřich Slovák v Kroměříži Autor: Jaroslav Simonides

Strana 66 z 77

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Také zrcadlo rozbila střepy, na nichž jsem nalezl amalgamu vyloučenou rtuť, sklo bylo místy na hranách roztaveno, zrcadla přeskočila prkénku okna druhého, na němž měl pracující obuvník rozloženo své náčiní. Při bouři, jež dne srpna 1893. Nebezpečno jest bouře dlíti poblíž větších hmot kovových, zvlášť nedaleko aneb samých trub odkapných; ano jest nebezpečno míti bouře předměty kovové při sobě, zvlášť kosy pušky, avšak deštník bývá někdy nebezpečným. Ocilka asi kg. Čeho jest nám při bouřích vystříhati ? Především dbejmež toho, abychom nebyli nejvyšším bodem svého okolí. Druhá část rozdělila krátko opět jedna přešla k oknu, odtud přeskočila velkému šicímu stroji, jehož příklop prorazila a patrně strojem přešla země, druhá šla kraje okna zrcadlu a obrazům, skla rozbila, obrazy zapálila. Tak byl rok 1870. Jedna část šla posteli, níž vytloukla místech maltu, dm nad touto znatelnou drahou visely obrazy rámcích zlacených, rámce zčernaly. Jsme-li bouře pokoji, není dobře dlíti krbu neb kamen, neboť tudy nejčastěji, jak mnohých uvedených případů jde, přichází blesk. Dále není radno dlíti kovových předmětů, blízko visacích lamp, plyno neb vodovodu, šicích strojů atd. Současně byl hoch ulici vzdálenosti tohoto domu omráčen. dvou jehlancích vybili pušky střely zabily vojíny ležení sousedního. Známy jsou mně vlastní zkušenosti dva případy, kdy blesk udeřil do sekáčů kosami pole vracejících; jednom případě nalezeno 50 kroků muže usmrceného kladívko klepání kosy. Jak mnohých uvedených případů zřejmo, jest nebezpečno dlíti vrchole pahrbků osamocených, hledati útočiště pod osamocenými stromy aneb poblíž vedení telegrafických. se nad Třebíčí strhla, jen jedenkráte zahřmělo, blesk sjel přízemního domku Veignerova Nových Dvorech prostředního plechového vikýře, střeše dolů, při čemž několik křidlic rozbil, latě, trámy a slámu zapálil. Do ležení vojenského Chálonsu udeřilo letech 1860—69 Okráte. Nejčastěji přihodí neštěstí bleskem, leží-li vojsko pahrbku nej­ vyšším okolí. Za parné neděle 1893. V Zurichu udeřil blesk deštníků žen ulicí jdoucích, nich klesly zemi, odhozena poboční uličky, šat silně popálen. těžká odletěla prostřed světnice, dělníku nestalo nic. Blesk vyšlehl osamoceného mraku nad pahrbkem. . Působit zajisté pušky nasazenými bodáky tasené šavle rukou vojínů, zvlášť •vojínů zmoklých obuvi, níž jest hojně železných hřebíku, jako do­ konalý hromosvod Divišův. bouře velmi bohatý, přece však neudál ani jeden případ toho druhu. Ze všech tří utrpěla pouze jedna nepatrné popáleniny ruce. zabit adjutant rakouské brigády, jeda na koni pahrbek, kde jej několik důstojníků koních očekávalo. Stropem, kdež zanechal nepatrný otvor, vnikl světnice a rozdělil části, jak začazené dráhy, již zanechal, bylo patrno. Kdežto vojenská ležení velmi často zasahuje blesk, není snad ani jediný případ znám, byl blesk udeřil vojenského oddílu na pochodu aneb zbraní sešikovaného.— bodě širé rovin}'. Ohromný ohnivý sloup snesl ležení, které rozprášil, veškeré mužstvo srazil zemi zabil skoro všechny koně