lesích knížectví Lippe dle Můllerovy
zprávy, opírající llleté pozorování, zasažen bleskem dub óbkráte,
borovice 3—4kráte, jedle 20krát. Jonescu dále
poznal, dřevo, obsahující mnoho tuku, jest špatným, dřevo,' obsahující
mnoho škrobu, dobrým vodičem elektřiny, dělí proto stromy několik
druhů: takové, jež celý rok zůstávají olejnatými (buk, ořech aj., před bleskem není sice žádný strom naprosto jist, že
však stromy létě olej bohaté (buky, ořech) jen zřídka, stromy
pak létě 11a olej chudé (borovice, dub, jedle) jakož stromy suchými
větvemi (málo oleje, mnoho škrobu; stromy škrob bohaté (topol)
často bývají bleskem zasaženy, tak statisticky dokázáno, okolí
Moskvy 597 úderů blesku stromů topoly připadají 3u2 údery. 31. Moravě zasáhne blesk ročně buků, dubů atd.
Statistika úsudkům těmto nasvědčuje; tak dle tíletých záznamů Janescu-
ových jeden bleskem zasažený buk připadají jedle, dubů, bo
rovic, dle jiného pramene buk dubů, jiných listnatých stromů,
12 jehličnatých, dle jiného 51etého pozorování (1880 84; zasaženo 85
dubů, jedle, buk žádný.) 11a takové,
jež obsahují množství škrobu (topol. Nitran.
Ač těchto údajů statistických nezvratně vychází, nebezpečí
blesku pro buk jest nejmenší, pro dub největší, nelze statistickým údajům
jinak přikládati váhy, jak obyčejně činí. byl-li zasažený dub nižší vůkolních
buků Bude-li statistika všech zde uvedených bodů dbáti, pak teprve
bude možno přesně poměrné nebezpečí blesku pro různé druhy stromů
stanovití. Často usmrouje blesk
okamžitě, zvlášť zasáhl-li hlavu neb míchu, řídké jsou případy, kdy
smrť nastává teprve delší dobu; nej delší doposud pozorovaná doba,
jež uplynula mezi úderem blesku smrti, jest dni (Bugge.;,
někdy však trvalé. hrom
do istého nádenníka, ktorý klesol zemi viac ani nepohnul. Zabokrekoch udeřil 14.
Jonescu poznal mnohých pokusů, elektřina dřevo dubové Gkrát
snáze proráží než bukové, dle domnění jeho proto, dřevo bukové
obsahuje mnoho tuku, oleje, jenž jest výborným isolatorem. června 1893., nýbrž nutno
také udati, kolik u/o všeho stromoví připadá 11a buk atd.) Jsou však
také známé případy, osoba bleskem lebky zasažena zůstala na
živu. Odnesli
. Nutno také počtu všech zasažených stromů
vyjmouti osamělé stromy převyšující daleko vůkolní předměty, nutno
znamenati také jine okolnosti př.
Účinky fysiologické.—
Thury zkoumal stromy bleskem poškozená mikroskopicky, nenalezl
však žádných usazenin.),
takové, jež pozbývají létě svého tuku (jedle, borovice aj.) Jonescu soudí svých pokusů
a údajů statist. Osoby bleskem zasažené zůstávají někdy ne
porušeny, neucítí bolesti, jindy toliko bolesti slabé samočinné stažení
svalů, jež bývá zpravidla dočasné (srovnej příklad sdělený str. Dále bylo
žádoucno udati pokaždé, jaké půdě strom zasažený stál, zdali na
vlhké suché, zdali půdě kamenité hluboké ornici, jelikož
v případě posledním kořeny jeho sahají značné hloubky, snad do
vrstev vždy vlhkých. Buk nezasažen bleskem ani jeden,
ač 7
/iu lesů jest bukových. Někdy trvá omráčení dobu dosti dlouhou, pomine samo, aniž
zanechá následků. Obrny vzniklé bleskem vyhojí zpravidla sam}^
a sice čase několika hodin, zřídka několika dnů. Nestačit patrně udati
ku př
