Přede vším zdá mně, vedle vlhkosti též teplota nemalý
má vliv, počet mých vlastních pozorování jest doposud příliš malý, než
aby určitého úsudku připouštěl, tolik však dnes mohu tvrditi, že
ani vliv teploty spojení abs. svahu abs. stav
ovzduší. vlhkost
vzduchu. ranní.40.
Zajímavo jest, době nejnovější učiněn pokus vysvětliti zá
vislost el. vlhkostí nevysvětlují známé variace
roční, tím méně denní. Při pracích těchto vyšlo jevo, intensita
slunečních paprsků fialových jest tím značnější, čím vyšší abs.
Již Abney-byl odrazu paprsků těch, částic prachu vzduchu
obsažených, jako hlavní příčině absorpce poukázal, zajisté čásť
těchto paprsků přímou absorpcí vodních par mizí, jak pokusů spek
trálních známo. večerní, minimum na
4. Je-li tedy při značné vlhkosti
nebe jasné jen takového počasí možno intensitu sluneční energie
zářivé měřiti), jest důkazem, jest vzduchu jen málo prachu
obsaženo; Čím v}7
šší tedy nebe jasného abs. svah klesá. výška 3100 100, pronikne jich do
abs. Dle Aitken-a však právě prach vzduchu vznáše
jící zavdává podnět kondensaci par. hod. mizí.
Mraky bouřné nelze sobě mysliti jako svodiče -|- neb elektrické,
jsou mraky obyčejné, jež prudkou kondensaci par stávají bouř
nými; nebof kondensaci el.
Již Deluc Saussure tvrdí, mraky nejsou snad jakási skladiště
elektřiny, nýbrž Často elektřina mraku blesk vznikají týmže
okamžikem. věži Eiffel-ově postaveny registrující stroje, jež mezi
jiným el.
Elster Geitel užili této vlastnosti určili rychlosti, jakou
se ztráta elektřiny děla, intensitu zářivé energie sluneční, hlavně pak
paprsků ultrafialových. jedno
min. napjetí témž poměru zvyšuje, jakém
se povrch zmenšuje, vždy jen určitých mezích, má-li voda zůstati
v kapkách; dokázalf lord Rayleigh, pro každý poloměr vodních
kapek lze udati napjetí, při kterém musí nastati rozprášení. do
vzduchu odvádí, tím více el. Položíme-li
množství ultrafialových slunečních paprsků, jež proniknou Sonn-
blicku, (abs. Dove pak praví: „Eine Wolke ůberhaupt ist nichts Eertiges,
. vlhkost, tím čistší vzduch,
tím víceultrafialových paprsků zemi proniká,tím vice el.
V bouří. Jak vysvětliti shodu tuto? Elster Geitel dokázali, nejvíce
paprsků ultrafialových mizí spodních vrstvách atmosféry.—
v lednu asi 2kráte větší než červnu; jest tedy patrno, vedle čini
telů Exnerem uvedených ještě jiní neznámí činitelé mají vliv el. vlhkosti vzduchu. Jest známo, některé hmoty
působením světla, hlavně však působením paprsků ultrafialových stávají
se neelektrickými, byla-li el. výšky 1600 (Kulm Sonnblicku) 75, *
abs. těchto dotýČe, byla, jak dříve praveno,
všemi pozorovateli povrchu zemském konstatována dvě maxima dvé
minima denně, výšce poměrně nepatrné, však jedno max. napjetí zaznamenávají. výšky (Wolfenbůttel) . Chauveau záznamy tyto zpracoval
a shledal, ranní maximum polední minimum Eiffel-ově věži
neexistují, jediné maximum připadá hod. Při své cestě Ceylon seznal Exner, denní variace
v tropických krajinách jsou nepatrné, velmi často nebyl to, aby nějaké
denní maximum konstatoval
