Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.
dyby podařilo
využít mírovým účelům, stala termonukleární reakce nevyčerpatelným
zdrojem energie.Druhý způsob zatím nepoužitelný, protože nepodařilo zvládnout regulaci
průběhu reakce.
F r
Hlavní částí fúzního reaktoru prstencová kruhová nádoba, uvnitř naplněná
plazmou zahřívanou silnými elektrickými výboji vysoké teploty.
154
.
teplotu, kterou dnes umíme technologicky zvládnout. Byl však využit při výrobě vodíkové bomby. Při tom uvolní mnohem více energie než
při jaderném štěpení nevzniká radioaktivní záření.
Další vrstvu tvoří obal vytvořený grafitem nebo vodou obohacenou bórem. Látky zahřívané desítky milió
nů stupňů Celsia dokonale ionizují. nitřní nádoba obklope
na pláštěm tekutého lithia, která tři základní funkce.
V současné době světových výzkumných střediscích řeší dva typy term o
nukleárních reaktorů, reaktor fúzní laserový. Potřebnou vzdá
lenost plazmy stěn reaktoru dovoluje udržovat silné magnetické pole vytvoře
né systémem magnetů.
N základě rozdělení rychlosti podle Maxwellovy teorie existuje velká skupina
částic, jejichž energie postačuje syntéze lehkých atomových jader současného
uvolňování velkého množství tepelné energie.
Nejvýhodnějším palivem pro termonukleární reaktory deuterium jehož zá
soby Zemi vystačily pro energetické účely několik set miliónů let provozu.
Ve vodíkových bom bách dochází slučování izotopů vodíku lithia během
milióntiny sekundy, přičemž uskutečňuje nestacionární nekontrolovatelná
term onukleární reakce, která ničí svými účinky všechno živé okruhu několika
set kilometrů.
Žádný dosud znám ateriál totiž teplotu plazmy nevydržel. reaktorech bylo možné
navíc spalovat veškerý odpad, tak jak spaluje spalovnách každého většího
města. vzniklém plynu, plazmě, dosahuje střed
ní hodnota energie tepelného pohybu částic několika kiloelektrónvoltů. Plazma ne
smí při vysokých teplotách dotýkat stěn nádoby, které okamžitě roztavily.
Jakm ile uvolněné energie tolik, aby mohla krýt tepelné ztráty soustavy, může
dojít samovolné termonukleární reakci, podobně jak tomu Slunci nebo na
hvězdách.
N mírovém využití termonukleární reakce pracují vědci všech průmyslově
vyspělých státech světa, které mají finanční prostředky pro tak náročný výzkum. Atomy těžkého vodíku
(deuteria tritia) přemění plazmu, níž jád elektrony atom oddělí
a potom sloučí těžší jádra hélia.
Touto úpravou tepelné zatížení stěn reaktoru sníží 1000 1300 °C, tj.
Řízená termonukleární reakce podstatě jednoduchá.
Nejprve ochlazuje stěny vnitřní nádoby, dále místem zrodu tritia obstará
vá odvod podstatné části tepelné energie, která využívá klasické části term o
nukleární elektrárny výrobě elektrické energie.
Co termonukleární reakce? exotermická reakce syntézy atomových
jader probíhající při velmi vysokých teplotách
