Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.
116
. parních kotlích tepelných elektráren, ale oř
ského kotle“ postačí pouze teplo odebírat. rostoucím
obsahem soli klesá teplota zám razu, která kromě soli ovlivněna vlněním
a utím vodních mas. 2.
Této energie totiž dostatek, světové oceányjsou nevyčerpatelnými akum ulátory
sluneční energie, každého počasí, dne noci. 88.
P í
Teplotní rozdíly mořské vody povrchu hloubce několika set etrů sice
nejsou tak značné jako např.
M aximálně rozšířená ledová pokrývka oceánech konci zimy měří asi
32 mil.
M ohli bychom uvést ještě mnoho zajímavého vlivech teplotu vodních mas
oceánů moří, ale zaměříme spíše využití jejich tepelné energie. Problém však spočívá tom, jakým způ
sobem, aby konečný efekt výroby elektrické energie byl ekonomicky výhodný. Průběh teplot hlubinných vod Atlantickém oceáně
1 rovník, Severoamerická pánev, Brazilská pánev, Labradorská pánev,
5 Argentinská pánev, Waddelovo moře, podmořská liorstva útesy
M ořská voda zam rzá při salinitě °/0o hustotě 1,028 při —1,9 °C.
Obr. ntarktidu mil.
N Zemi muselo dojít náznaku energetické krize, aby lidé konečně uvědomi
li, uhlí málo, ropy zemního plynu ještě méně, takže všechny tyto prim ární
zdroje energie jsou stále dražší méně dostupné. Cím led starší, tím méně soli, která ztrácí difúzí
vertikálním směrem.
Když 1881 upozornil tuto možnost jako první francozský fyzik Arséne
d ’Arsonval, netušil, uplyne 100 roků, než někdo pokusí jeho myšlenku prak
ticky využít.
Prům ěrná mocnost ledu severní polokouli jižní polokouli asi
1 polárních oblastech však může vrstva ledu narůstat tloušťky několika
desítek metrů, neboť během krátkého léta nestačí led roztát brzy tvoří nový. toho připadá Arktidu mil.obrázku patrný průběh teplot hloubkách Atlantického oceánu od
75° jižní šířky 65° severní šířky. Proto začalo uvažovat Ar-
sonvalově myšlence započalo její realizací
