Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.
Hlav
ním problémem při konstrukci turbín úprava jejich setrvačnost turbíny musí mít
zajištěnou stálou rychlost při přílivu, odlivu při různých rychlostech vln větru, bez
větří apod.
Elektrárna Kalimai podobná cisternové lodi dlouhé široké Mořské vlny
stlačují vzduch komorách stanice pohánějí turbíny generátory výkonech 200 kW. Moisseeff Adelaidy navrhl pokusnou bóji generátorem, který uváděn činnost
pohyby vln podobným způsobem, jakým pracující samonatahovací hodiny. Měnič momentu přes systém rohatkových ústrojí využívá oscilační energii ramene
k otáčení setrvačníku, který pohání generátor. Převod generátor založen principu rohatky západky. Plovoucí vlnová elektrárna, tzv. podstatě jde řa
du plováků, které působením vln kmitají kolem osy. Vlny působí při stoupání klesání vodní hladiny kra
bicích jako píst, který nasává vzduch žene jej mezi lopatky vzduchových turbín.
Neobvyklým řešením jsou hyfrostatické vlnové elektrárny pobřeží.
Elektrárna plní funkci vlnolamu před přístavem rybími farmami, takže víceúčelová. Cockerellovy plovoucí trámy pontony
1 přední nárazová část plavidla, zadní stabilizační část elektrárny, střední část
se strojovnou vodním motorem alternátorem výrobu elektrické energie
Energii mořských vln lze využít klasickým zařízením vodních elektráren, jak patrné
z projektu Rectifier (usměrňovače).
Byly provedeny také pokusy minielektrárnami umístěnými mořských bójích. obdélníkové objekty umístěné dně
moře, bez dna otvory střeše. krabicové elektrárny, tj.
Dalším řešením jsou tzv. rezervoáru vytéká pod tímto tlakem vo
da vodní turbínu spojenou generátorem, který vyrábí elektrický proud. Zpětný ventil rouře brání snižování tlaku, tak rezer
voáru pod bójí postupně vytvoří tlak 0,2 MPa. Tento pohyb souborem mechanic
kých, elektrických nebo hydraulických zařízení převáděn generátor vyrábějící elektric
ký proud. tomto principu založena malá
elektrárna zásobující reflektory majáků ostrůvku Aschika Japonsku nedaleko Tokia. Výškové kolísání hladiny tím bóje rozmezí několika metrů vy
volává rouře změnu tlaku. Pružný kanál plastů mohl čerpat
stlačený vzduch komor pomocí hydrostatického tlaku vln břeh vyrábět vzduchové
turbíně spojené alternátorem elektrický proud. Na
příklad havajského pobřeží prováděl pokusy americký oceánolog Isaacs, větší bójí
a ponořenou stometrovou stoupací rourou zakotvenou moři tak, aby mohla kopírovat
povrch mořské hladiny. Jsou založeny na
pravidelném zvyšování hydrostatického tlaku podle vodního sloupce zdvíhajících vln.
Dvacet pružných kanálů dlouhých 200 mohlo poskytnout výkon MW. Podmínkou zajištění jedno
směrného vtoku mořských vln konvertoru pomocí speciálních jednosměrných bran,
které umožňují výtok vody turbín.
I.
Obr.
Zajímavé využití energie mořských vln před pobřežím bylo navrženo Japonsku. Hydrostatický tlak přenáší hydraulicky
z komor tlakového akumulátoru pobřeží. mořském dně postaven konvertor, zajišťující
konstantní vzdutí hladiny moře několik metrů.Další zajímavý návrh Stephena Saltera znám pod názvem Ploeg. Akumulátor pak pohání hydromotor spo
jený alternátorem vyrábějícím elektrický proud.
Když vlny kývají koulí, vyvážené rameno kývá dopředu zpět, anebo otáčí kolem
své osy.
Jde asi dlouhé komory pružnými víky. 83. Průměrný vý
kon pokusné bóje asi kW. Rozdílu hladin lze využít velkými vodními
turbínami výrobě elektrické energie hydroalternátorech. Čím větší koule, tím vyšší výkon zaříze
107
