Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.
území celé Evropy bylo možné získat energie větru šestiná
sobek současné spotřeby elektrické energie. Vodík může slučovat organickými látkami methan,
který může posloužit vaření místo svítiplynu nebo pohonu automobilů. Utrpěl však opět vzhled města,
krajiny nežádoucí byl hluk vibrace, které přenášely konstrukci
budov. Větrný stroj může ohřívat vodu
přímo, aniž vyráběl elektrický proud.
Pomocí topných odporů uložených vodních nádržích voda ohřívá přes vý
měníky tepla mohou vyhřívat budovy.
Elektrický proud získaný větrných elektráren lze použít vytápění budov.
Elektrickou energii lze akumulovat pomocí akumulátorové baterie, obrovských
setrvačníků, stlačováním vzduchu podzemních nádrží prostor výrobě vodí
ku apod.
V NSR větrné elektrárny mohly krýt asi spotřeby elektrické energie
v zemi. Jedině tak bude možné dosáhnout podobných vý
sledků jako při využívání energie slunečního záření.
Podle odhadů anglického Výzkumného ústavu ERA výhledově očekává pod
statně vyšší produkce elektrické energie tzv. Otáčí pádly ponořenými vody, která
se třením dokáže během několika minut ohřát 110 °C.
Plocha světových oceánů moří činí 361,18 mil. Mohla být dokonce
levnější než klasických parních elektráren. Jsou však situace, kdy otázka nákladů podřadnou záležitostí, jde-li
o odlehlé oblasti, samoty, ostrovy, majáky, ropné vrtné plošiny mořích, anebo
o rozvojové země, kde dosud nejsou postaveny klasické elektrárny.3 Energie moře
Světovým mořem nebo oceánem nazýváme veškerou vodní hmotu nacházející
se zemském povrchu, výjimkou vody řekách jezerech, spodních vod vod
vázaných nerostech, biosféře vodních parách atmosféře. km2, plocha souše jen 143,39
104
.kterou pak vyhřívaly budovy nebo poháněla parní turbosoustrojí výrobu
elektrické energie.
Podle úvah propočtů belgických odborníků mohla být nejlevnější elektrická
energie vyprodukována větrných elektráren postavených výškových budo
vách, kde odpadají nákladné vysoké stožárové konstrukce.
V ČSSR předpokládá nejprve zmapování celého území, vyčlenění vhodných
oblastí pro výstavbu větrných elektráren určení podniků, které zabývaly
výrobou potřebných zařízení.
V SSSR rovněž uvažuje využití tropopauzy, neboť dosažitelný vý
kon větší než zemi. mimobřežních větrných elektráren
a elektráren umístěných tropopauze.
Výrobu elektrické energie, zejména individuálně pracujících větrných elektrá
ren, značně prodražuje nezbytný akumulační systém, kterým zajišťuje energie
pro dobu bezvětří. větších objektů musí být dispozici dieselové náhradní
agregáty. Horkou vodou pak
mohou vytápět budovy atd. Byla vyvinuta chladicí zařízení skla
dů ovocem, výrobu ledu chlazení mléka.
2
